Texty písní jsou dnes jednodušší, naštvanější a sebestřednější než před 40 lety, čímž odrážejí dnešní dobu a hodnoty. Jednotlivé verše se navíc častěji opakují. V nové studii zveřejněné časopisem Scientific Reports to zjistili evropští vědci. 

Tým výzkumníků analyzoval lyriku dvanácti tisíc populárních skladeb z let 1980 až 2020 napříč žánry rock, rap, pop, country a R&B. Studoval významy jednotlivých slov a veršů a emoce samotných písní, napsal list The Guardian. 

Cílem vědců bylo zjistit, jak se vyjádření umělců v průběhu času změnilo – a změnilo se stejně jako se změnila společnost. Umělci se dnes vyjadřují jednodušeji, naštvaněji a celkově negativněji. Texty jsou častěji smutné a plné hněvu. 

Autoři jsou navíc sebestřednější a více užívají slova „já“ a „můj“. Nejhůře si podle hlavní autorky práce Evy Zangerleové z univerzity v Innsbrucku vedl rap. V tomto žánru se nejčastěji opakují ty samé verše. Odmíla ale jmenovat konkrétní interprety. 

„Rapová hudba se stala naštvanější než ostatní žánry,“ poukázala na další změnu Zangerleová. Co se popularity týče, v tomto případě si vedl nejhůře rock, jenž se v posledních desetiletích propadl v žebříčcích hitparád. 

Vědci porovnali navštěvovanost textů na webu Genius mezi různými žánry a rockové muzice se dařilo nejhůře, tedy alespoň co se „nových“ interpretů týče. Rockoví fanoušci totiž mnohem více vyhledávali texty starších písní. 

Tyto trendy nejsou rovnoměrné  

To experti vysvětlují tím, že staří fanoušci vzpomínají na „rozkvět“ rockové hudby a současná scéna je příliš nezajímá. Mladí posluchači dnes preferují spíše jednoduchost a repetitivnost se zapamatovatelnými refrény a opakujícími se slovy. 

Jsou netrpěliví. Je pro ně důležité, aby je zaujal hned začátek skladby – tedy prvních deset až patnáct sekund, jinak ji vypnou, píše se ve studii. Mnohem častěji poslouchají hudbu na pozadí při nějaké činnosti, čímž tříští svou pozornost. 

Zangerleová uvedla, že s tím souvisí i změna způsobu poslechu hudby. Lidé v 80. a 90. letech si museli pořizovat vinyly, kazety či CD, hudba tak byla hůře dostupná. V dnešní době je naopak přístupná pro každého kdykoli díky streamovacím platformám. 

Vědci si myslí, že jednodušší texty a negativnější vyjádření zrcadlí dnešní společnost. To dává smysl, neboť umění odráží umělce a trendy ve společnosti. „V písních se odráží, jak se v průběhu času mění hodnoty, emoce a naše zájmy,“ řekla Zangerleová. 

Nutno dodat, že výzkum se zaměřil na mainstream, nikoli na alternativní, okrajové žánry, v nichž se vnímání hudby, textů i způsob poslechu liší. V těchto žánrech totiž nastala renesance fyzických nosičů a posluchači jsou k hudbě vnímavější.