Sauropodi byli gargantuánská stvoření, největší známí tvorové, kteří kdy chodili po této planetě. Tvořili skupinu býložravých dinosaurů vyznačujících se kvadrupední, tedy čtyřnohou chůzí, podsaditýma nohama nesoucíma mohutná těla s dlouhým ocasem a ještě delším krkem.

Nejdelší z těchto krků patřil druhu Mamenchisaurus sinocanadorum. V nové studii publikované tento týden v časopise Journal of Systematic Paleontology určili paleontologové jeho délku na 15,1 metru.

Krk s velkým dosahem

Krk tohoto plaza, který žil v dnešní východní Asii v pozdní juře před více než 162 miliony let, byl o tři metry delší než běžný autobus a šestkrát delší než krk žirafy!

Mamenchisaurův krk se studovanými obratli v bílé barvě. | zdroj: kredit-Andrew Moore

Kdyby Mamenchisaurus sinocanadorum přežil do dnešních dnů a svůj krk napřímil, mohl by lehce sežrat vaše vzrostlé muškáty, které pěstujete na balkoně vašeho bytu v pátém patře obytného domu. Jenže zvíře vyhynulo, stejně jako další nelétající dinosauři.

Co víc, paleontologové mají za to, že zvíře nemohlo páteř napřímit, jak to dokážou třeba žirafy. Místo toho ji udržovalo spíš ve vodorovné poloze a potravu hledalo na zemi.

„Dlouhý krk tohoto dinosaura i dalších sauropodů z něj dělal výkonného sběrače potravy. Zvíře bylo schopno spásat obrovské množství vegetace potřebné k pohánění tak obrovského těla, než se muselo přesunout na další místo bohaté na potravu,“ upozorňuje v magazínu Live Science první autor studie Andrew Moore z Newyorské státní univerzity ve Stony Brooku.

Fosilii mamenchisaura objevili badatelé už v roce 1987. Nalezli jen čelistní kost a několik krčních obratlů a žeber. I ty však paleontologům o dávno uhynulém dinosaurovi mnohé prozradily.

Desítky metrů a desítky tun 

Moore se svými spolupracovníky porovnal obratle zvířete s úplnějšími kostrami jeho nejbližších sauropodích příbuzných.

 „Pomocí těchto úplnějších, ale menších exemplářů jsme mohli získat potřebné měřítko a kvalifikovaně odhadnout, jak mamenchisaurus vypadal. Jsme například si poměrně jisti, že měl osmnáct krčních obratlů, stejně jako jeho blízcí příbuzní,“ vysvětluje Moore.

Krk zmíněného sauropoda se vyvinul tak, aby byl lehký, ale pevný. Počítačová tomografie jeho obratlů odhalila, že vzduch tvořil až 77 procent jejich objemu, což je srovnatelné například se současnými čápy.

Aby chránil svůj krk před zraněním, měl mamenchisaurus v krku čtyřmetrová žebra, která se překrývala, píše se ve studii. Celkem mohl měřit 30 až 35 metrů a jeho hmotnost se pohybovala kolem 75 tun.

A jak mohli mamenchisaurové s extrémně dlouhým krkem a rozměrným trupem dýchat? Stejně jako ostatní sauropody je matka přírody vybavila sítí vnitřních vzdušných vaků, které jim zabíhaly i do dutin v kostech, snižovaly průměrnou hustotu těla a současně usnadňovaly dýchání. Je zjevné, že právě vyspělý respirační systém umožnil sauropodům dorůstat do gigantických rozměrů.

Objevíme ještě delší?

Délka mamenchisaurova krku je fascinující. Ještě před několika desetiletími byli vlastníky nejdelších známých krků sauropodi Giraffatitan brancai, Mamenchisaurus hochuanensis a Barosaurus lentus. Jejich krky měřily kolem devíti metrů.

Teď tedy známe sauropoda s patnáctimetrovým krkem a nemůžeme vyloučit, že objevíme dinosaura s krkem ještě delším.