Sestup a přistání po sedmiměsíčním letu trvalo sedm minut a byla to technicky nejobtížnější část mise. Jen 40 procent přistání na rudé planetě bylo dosud úspěšných, připomínal magazín Space.com.

Přistání jste mohli sledovat ve streamovaném videu NASA: 

Vše zahájilo odpojení přeletového stupně v 21:27 SEČ. Signál mezi Marsem a Zemí však letí 11 minut a 22 sekund, takže k nám dorazil až v 21.38.

Dobrodružství na padáku 

Nato vstoupila ochranná schránka s roverem do horních vrstev marsovské atmosféry. V té chvíli letěla rychlostí 20 tisíc kilometrů za hodinu. Přední část schránky se rozpálila na 1300 stupňů Celsia. Tepelná izolace v pouzdře s Perseverance však držela pokojovou teplotu. Směr k určenému místu přistání pomáhaly korigovat motory v zadní části schránky.

Ve výšce 11 kilometrů schránka zbrzdila rychlost na 1600 kilometrů za hodinu, otevřel se padák. Potom se oddělil tepelný štít a kamery vybraly bezpečné místo pro přistání.

Schema přistání roveru Perseverance na Marsu. | zdroj: Profimedia

Obrázek si pro lepší rozlišení rozklikněte.

Ve výšce dvou kilometrů se odpojil padák, který snížil rychlost sestupu na 320 kilometrů v hodině. Zažehly se brzdící a manévrovací motory sestupového modulu.

Poté, co se modul přiblížil k povrchu na 20 metrů, spustil na kabelových lanech Perseverance. Když se kola vozítka dotkla povrchu, lana se odpojila a sestupná sekce odletěla stranou. V té chvílí se přistávací manévr uzavřel. Bylo 21.44 SEČ.

TOUCHDOWN!

Vše ukazuje na to, že přistání dopadlo tak, jak ukazuje animace NASA:

„Jsem bezpečně na Marsu. Perseverance vás dostane kamkoli,“ potvrdil přílet na rudou planetu vzkaz vystavený krátce po přistání na twitterovém účtu mise.

Perseverance dosedla v kráteru pojmenovaném Jezero. Kráter byl před miliardami let, v době, kde se Mars podobal Zemi, plný vody a mohl v něm existovat mikrobiální život. Právě po jeho stopách má rover pátrat. Je to dosud nejsofistikovanější přístroj pro průzkum Marsu. 

Konečně uslyšíme, jak Mars zní

Pojízdnou laboratoř, jejíž životnost je plánována na jeden marsovský rok, tedy 687 pozemských dnů, vyrobila a bude řídit Jet Propulsion Laboratory (JPL) z kalifornské Pasadeny.

Rover pohání jaderný reaktor a je osazen laserem, kamerami, přístroji pro chemický rozbor i "ušima", které nám poprvé zprostředkují, jak rudá planeta vlastně "zní".

Mise chytrého vozítka o rozměrech 3krát 2,7 metru je také pokládána za předvoj letu člověka na Mars. Perseverance prozkoumá možnosti výroby kyslíku z marsovského oxidu uhličitého.

Místo přistání Perseverance. | zdroj: Profimedia

Perseverance má na palubě vzorky látek, ze kterých se mají vyrábět skafandry, aby se ověřila jejich odolnost v marsovských podmínkách. Přístroj umístěný na roveru bude vzorky skenovat a zkoumat zda odolávají destrukci vlivem slunečního záření a marsovského prachu.

Za pozornost stojí geologická vychytávka: Perseverance dovezla zpátky na rudou planetu kousky marsovských meteoritů, které kdysi dopadly na Zem. Využije je ke kalibraci svých přístrojů – laseru a spektrometru.

S Perseverance přiletěl na Mars i vrtulník připevněný k jeho podvozku, první letoun pro cizí planetu. Jmenuje se Ingenuity (Důvtip) a má ověřit, zda takový přístroj může v řídké atmosféře a slabé přitažlivosti Marsu fungovat. 

Perseverance a Ingenuity. Vytrvalost a Důvtip na Marsu. | zdroj: Profimedia

Helikoptéra s dvojicí protiběžných vrtulí je vybavena solárními panely a kamerami a mohla by pomoci s plánováním trasy roveru.

Rušná planeta

Perseverance se na Marsu se připojí k jiným robotickým zařízení NASA – vozítku Curiosity (na planetě je od roku 2012) a stacionární sondě InSight (od roku 2018).

Z oběžné dráhy rudou planetu zkoumá flotila satelitů. Tři vyslala NASA. dva Evropská kosmická agentura (jeden je společným projektem s ruským Roskosmosem). Po jedné sondě mají na orbitě Marsu Indie, Čína a Spojené arabské emiráty.

Nadšení v řídícím centru letu v kalifornské Pasadeně. | zdroj: jpl.nasa.gov