Na stromy se ve střední Evropě v době energetické krize častěji, než jindy pohlíží jako na zdroj paliva. Stromy jsou však páteří mnoha ekosystémů.

Z globálního hodnocení stavu stromů State of the World's Trees vyplývá, že šokující třetina všech druhů stromů v současnosti balancuje na hranici existence.

Za tímto číslem stojí na 17 500 druhů stromů, které jsou ohroženy. Pro srovnání – to je víc než dvojnásobek počtu všech ohrožených tetrapodů (savců, ptáků, obojživelníků a plazů).

Některé stromy jsou přitom tak vzácné, že z nich zůstal jediný známý jedinec, jakým je například osamělá palma Hyophorbe amaricaulis na Mauriciu.

Jiné stromy, jako dračinec rumělkový, který roste jen v několika populacích na ostrově Sokotra v Arabském moři, se dají zachránit. Bude to ale vyžadovat pozornost a úsilí lidstva.  

Strom je víc než dřevo

Tým výzkumníků stojících za globálním hodnocením stavu stromů v nové studii zveřejněné v září na webu Plants, People, Planet varuje lidstvo před důsledky těchto ztrát.

Vědci upozorňují, že při svém vyhynutí by ohrožené skupiny stromů s sebou mohly vzít i další druhy rostlin a živočichů ze svého okolí, které jsou na nich závislé.

Každý strom je světem sám pro sebe, kolem kterého se hemží nejrůznější formy života. S osudem stromů jsou tak propojeny další rostliny, houby, bakterie i živočichové. A když zmizí určitý druh stromu, hrozí zánik i celému jeho „světu“. 

„Ztráta biotopů je často způsobená ztrátou stromů, která je základem toho, na co nahlížíme jako na vymírání zvířat nebo ptáků. Není možné, abychom se postarali o všechny tvory, pokud se nepostaráme o stromy,“ cituje časopis Nature World News Malin Riversovovou z organizace Botanic Gardens Conservation International (BGCI), která se podílela na globálním hodnocení stavu stromů i na nové studii.

Vědci ve studii popisují, jak jsou stromy propojeny se zemskou půdou, atmosférou a počasím – čistí náš vzduch, vyrábějí kyslík a jejich zásluhou také prší. Kromě toho ukládají tři čtvrtiny světové dostupné sladké vody a více než polovinu problematického oxidu uhličitého.

„Upozorňujeme, že pokud ztratíme určité množství stromů, koloběh uhlíku, vody a živin na naší planetě bude uvržen do chaosu. Naše data dokládají, že rozmanité lesy ukládají víc uhlíku než monokultury," zdůrazňuje doktorka Riversová.

Z české zkušenosti se dá připomenout, že rozmanité (smíšené) lesy také lépe odolávají kůrovci.

Proč si pod sebou nepodříznout větev

V sázce ale není jen druhová rozmanitost. V rozvojovém světě je až 880 milionů lidí závislých na palivovém dřevu, 1,6 miliardy obyvatel žije do pěti kilometrů od lesa a spoléhá se na něj jako na zdroj potravy a příjmů.

Většina našeho ovoce pochází ze stromů, stejně jako mnoho ořechů a léčiv, přičemž obchod s nedřevnatými produkty pocházejícími ze stromů dosahuje hodnoty 88 miliard dolarů. Celkově stromy přispívají do světové ekonomiky ročně částkou 1,3 bilionu dolarů, což je podle nynějšího kurzu 32 miliard korun.

Z toho všeho je patrné, že pokles druhové rozmanitosti stromů se nám může vymstít.