Stromy mluví. A nejen v pohádkách. Ne jako my pomocí zvuků, ale pomocí vůní. Každý druh stromu vydává vlastní směs těkavých organických sloučenin.

Zvířata se naučila v průběhu evoluce tyto chemické látky rozeznat, a tak třeba listožravý hmyz podle nich hledá své hostitelské rostliny.

Stromy však nejsou bezmocné a dokážou se účinně bránit. Když jsou napadeny, třeba housenkami, vylučují hořké látky, které hmyzu nechutnají. Zároveň uvolňují chemické látky, kterými lákají dravý hmyz a ptáky k postiženým větvím, aby si na škůdcích pochutnaly.

Divy v korunách dubů

Tuto schopnost některých stromů dosud naznačovaly pouze laboratorní nebo zahradní experimenty. Teď poprvé jev potvrdil česko-německý tým vědců pod vedením Martina Volfa  – ve 40 metrů vysokých korunách stromů lužního lesa u německého Lipska, informuje na svých internetových stránkách česká Akademie věd.

‚Ošetřovatelé‘ datlové na kmenu stromu. | zdroj: Profimedia

Chemické volání stromů o pomoc je tak účinné, že významně určuje složení hmyzího společenstva v korunovém patře lesa, píší vědci ve studii publikovaní v časopisu Ecology Letters.

„Skutečnost, že rostliny mohou chemicky přitahovat parazitické vosy, dravé brouky, a dokonce i ptáky při napadení škůdci, je známý už nějakou dobu. Dosud ale tento obranný mechanismus nebyl testován v korunách vzrostlých stromů v reálném prostředí druhově pestrých lesních ekosystémů,“ cituje avcr.cz hlavního autora studie Martina Volfa z Entomologického ústavu Biologického centra české Akademie věd.

Vědci sledovali chování hmyzu a predátorů v korunách stromů ve výšce 40 metrů na jeřábu a současně prováděli chemické analýzy rostlinných vůní pomocí analýzy chemické sloučeniny vznikající při buněčných procesech.

Škůdce odhalily housenky z plastelíny

Pokus se uskutečnil v nížinném lese v Lipsku v období rašení listů. Vědci vybrali osm statných dubů, do jejichž korun umístili umělé housenky z plastelíny. Vybrané části stromů ošetřili postřikem methyl jasmonátu, což je rostlinný hormon, který spouští obranu stromu.

Potom sledovali celou kaskádu ekologických dějů – jak se změní chemické složení listů, jaké látky začnou stromy vypouštět do ovzduší, jací predátoři na tyto signály zareagují a na housenky zaútočí - a konečně, jak se promění množství a druhové složení hmyzu v korunách stromů.

Útoky predátorů výzkumníci dokumentovali na umělých housenkách podle otisků zobáků nebo kusadel. V laboratoři pak nabídli ošetřené a neošetřené listy housenkám bekyně velkohlavé (Lymantria dispar), aby ověřili, zda housenkám skutečně nechutnají.

Vědci potvrdili, že predátoři, jako jsou ptáci, parazitické vosy, draví brouci či mravenci, navštěvovali experimentálně ošetřené větve častěji než neošetřené. Na dubech tak výrazně ubyl počet listožravých housenek. Nejčastějšími útočníky byl dravý hmyz. V laboratorních podmínkách se housenky bekyně vyhýbaly ošetřeným listům, což ukazuje, že stromy navíc vylučovaly i látky, které odpuzují býložravý hmyz.

Nová zjištění mohou pomoci najít alternativní přirozené strategie pro ochranu proti škůdcům, a tím snížit množství pesticidů.