Dlouhé miliardy let se život na Zemi nacházel pouze ve vodním prostředí. Nehostinnou poušť a rozpraskané skály začaly jako první osidlovat mikroskopické řasy s lišejníky.

Les z cizí planety?

V období siluru před 440 miliony let ale nastal zlom. Na souš se vydaly první mnohobuněčné rostliny a rychle se rozvíjely. Za desítky milionů let se kdysi mrtvá místa změnila. Oblasti na pobřeží pokryla zeleň. Důležitou úlohu v tom sehrály stromy – rostliny vyznačují se vysokým vzrůstem, silným stonkem (kmenem) a rozvětvenou korunou.

Stromy pak vytvářely lesy. Ty první se dnes mohou jevit jako scenérie z cizí planety. Vypadaly takto:

Prehistorický „hvozd“ vykreslili vědci v pozoruhodné studii fosilizované sítě kořenů stromů, které rostly před 385 miliony let v okolí městečka Káhira ve státě New York na východním pobřeží Spojených států. Dokázali popsat mohutný a vzrostlý prales, nejstarší z těch, které dosud byly objeveny. Byl domovem tří nejstarších stromovitých rostlin na světě. 

Některé z primitivních stromů, známé jako jako Cladoxylopsidy, vypadaly jako velké stonky celeru, a dorůstaly výšky deseti metrů, píší badatelé ve studii publikované ve vědeckém magazínu PLOS One. Jiné, Archaeopterisy, připomínaly borovice, měly však chlupaté kapradinové listy. Třetím druhem identifikovaných stromů byl Eospermatopteris, rostlina tvarem připomínající palmu s baňatou základnou kmene a baldachýnem větví.

Nejvyspělejším ze stromů byl Archaeopteris. Měl dřevnaté větve a pravé listy, které byly schopny fotosyntézy. Vyvinuly se u něj i hluboké kořeny, které sahaly až sedm metrů pod zem.

Fosilizované kořeny prehistorického lesa v dnešním státu New York. | zdroj: Credit-Stein at al.

Ze spleti kořenů vědci vyčetli, že tehdejší lesy nebyly husté. Z rozboru půdy zase vyplynulo, že stromy stály v záplavové oblasti, kde se střídaly přívaly vod s obdobími sucha.

Zahubila ho povodeň

„Naše poznatky naznačují, že už nejranější stromy byly schopné osídlit různá prostředí a nebyly omezeny pouze na vlhká prostředí bažin,“ cituje web Science Alert evolučního ekologa Khudadada Khudadada ze státní univerzity v americkém městě Binghamtonu.

Vědci předpokládají, že prehistorický les u newyorské Káhiry zmizel se silnou povodní, která podmáčela a zahubila stromy. Vrstva naplaveného a uschlého sedimentu potom zachovala jejich kořeny.