Ultima Thule v sobě skrývá informace o vzniku sluneční soustavy

- Vesmír autor: Radek Chlup

I když od lednového přeletu sondy New Horizons kolem planetky Ultima Thule uplynul už nějaký ten pátek, pomalý přenos dat z vesmíru k nám dorazil s podstatnými informacemi až nyní. Astronomové mají v rukou údaje z kamer, spektrometrů a lapačů kosmického prachu, které prozrazují, že planetka je prvním objektem Kuiperova pásu, který jsme měli možnost navštívit. Obsahuje materiál, z něhož vznikla samotná sluneční soustava, a tak v ní astrologové mohou číst jako v knize.

Planetka Ultima Thule je čtyři miliardy let netknutá

Planetka Ultima Thule je čtyři miliardy let netknutá,zdroj: NASA

Ultima Thule v sobě nese prach, ze kterého vznikla sluneční soustava, nabízí tak setkání s její někdejší podstatou. Vědci mají za to, že tělesa z Kuiperova pásu obsahují informace o vzniku sluneční soustavy. New Horizons to s Ultima Thule potvrzuje. Planetka z Kuiperova pásu teď může lidstvu posloužit jako okno do minulosti.

Ultima Thule je nedotčená a pořád stejná, a to po dlouhé čtyři miliardy let. Výjimkou je kráter na povrchu planetky – Maryland. I vzhled je teď u Ultima Thule mnohem jasnější. Přirovnání tvaru sedí spíše k palačince než ke sněhulákovi. Tloušťka kosmického objektu je sedm kilometrů zatímco šířka činí 20 kilometrů. Ultima Thule je složena ze dvou těles, přičemž jedno bylo pojmenováno jako Ultima a druhé Thule. V určitém bodě jsou propojeny a původní názory tvrdily, že planetka vznikla nárazem dvou těles. Objekt ale nenese žádné stopy po nárazu.

Pravděpodobně šlo o dva malé měsíce, přibližující se k sobě díky vzájemnému působení gravitace. Také je jasné, že se Ultima a Thule nevyvíjely společně. Tomu nasvědčuje jejich mírná odlišnost i přesto, že je povrch obou těles načervenalý.

Může se nepatrně měnit

Ultima Thule je sice nedotčená, ale i přesto se může nepatrně měnit. Planetka se na své oběžné dráze přibližuje ke Slunci, což zvyšuje teplotu na jejím povrchu. Znamená to, že se místní látky mohou v mírném množství uvolňovat na povrch a do okolí. Rovněž byly zaznamenány náznaky přítomnosti vodního ledu. Naopak nebyl nalezen zmrzlý dusík ani metan.

Každopádně nebylo dokázáno, že se nepatrné proměny na Ultima Thule skutečně dějí. Zdá se, že vodní led je stabilní, no a jiné látky už možná nejsou přítomny. Také je potřeba vzít v potaz, že sonda New Horizons nemusela detekovat úplně všechno. Sonda totiž původně nebyla určena a ani přizpůsobena pro tento konkrétní průlet. Tak či onak, pro badatelské účely je povrch planetky nedotčený.

Ultima Thula je tak ideálním adeptem k dlouhodobému prozkoumávání a uspokojí chutě astronomů a vědců. Je přesně tím, co odborníci potřebovali. Jelikož se k nám dosud dostalo pouze deset procent získaných dat, jistě nás čeká ještě nejedno překvapení.

Studie byla publikována v časopise Science.

Tagy: sluneční soustava Vesmír New Horizons věda a poznání