Biologické počítače založené na mozkových tkáních už nemůžeme pokládat za pouhou science fiction. Jejich éra se blíží, a proto musíme uvažovat o tom, jak s touto technologií nakládat.

Studie mezinárodní skupiny expertů – technologů, biologů a bioetiků, publikovaná v časopise Biotechnology Advances, varuje: „Nastupující ‚organoidní inteligence‘ se může stát vědomou a lidstvo na tuto situaci zatím není připraveno." 

Mohou snad biopočítače trpět?

Před deseti lety výzkumníci ve zkumavce vypěstovali miniaturní mozkové buňky. Tyto buňky začali sestavovat do „minimozků“ – organoidů.

Obrázek mozkového organoidu obarvený tak, aby byly neurony purpurové, buněčná jádra modrá a další podpůrné buňky červené a zelené. | zdroj: Profimedia

Lékaři v organoidech vidí skvělý nástroj k diagnostice a porozumění některým onemocněním, zejména neurodegenerativním. Technologové však objevili jejich možnosti ve výpočetní technice a začali se zabývat začleněním živé inteligence do počítačů – vytvořením biologického hardwaru.

Je patrně, že může trvat ještě desítky let, než bude organoidní inteligence (OI) do počítače integrována. Na tuto situaci bychom však měli být připraveni.

Autoři studie připomínají, že filozofové se po staletí zamýšleli nad tím, co z nás dělá lidi a čím se vlastně stáváme vědomými bytostmi. Nyní bychom podle nich měli uvažovat o tom, zda technologie, kterou vyvíjíme, může nabýt vědomí.

„Biologické počítače jednou narazí na morální problémy, proto bychom je měli vyřešit dříve, než technologie dosáhne kritického bodu,“ píše se ve studii. 

„Kombinace biologických neuronových systémů s křemíkovými substráty, jejichž chování je podobné lidské inteligenci, se rychle rozvíjí. Je proto nejvyšší čas zabývat se širšími souvislostmi a morálními otázkami – zejména tím, co vůbec považujeme za vědomí,“ cituje web Hirošimské univerzity hlavního autora studie Bretta Kagana, vědeckého ředitele biotechnologického startupu Cortical Lab.

(Cortical Lab se proslavila vývojem DishBrain – souboru 800 000 živých mozkových buněk v misce, které se naučily hrát Pong.)

Studie připomíná anglického filosofa Jeremyho Benthama, který upozorňoval, že když se snažíme definovat morální postavení zvířat, „nezní otázka: ‚Mohou uvažovat?‘ ani ‚Mohou mluvit?‘, ale ‚Mohou trpět?‘“

Biologické počítače budou vykazovat inteligenci blízkou lidské. Vědci si proto kladou otázku: Vyplývá z toho snad, že jim náleží nějaký morální status? Mohly by trpět?¨Jak s takovým počítačem budeme zacházet?

„Naše studie se nesnaží definitivně odpovědět na celý soubor morálních otázek, které před nás biopočítače staví, ale poskytuje určitý základ, aby tato technologie mohla být zkoumána a odpovědně používána,“ říká spoluautorka Tamra Lysaghtová, ředitelka výzkumu v Centru pro biomedicínskou etiku na Národní univerzitě v Singapuru.

Vzhůru do éry biopočítačů!

Výzkumníci zdůrazňují, že stojí za to se morálními otázkami zabývat, protože biopočítače jsou perspektivním odvětvím.

Pravda, na křemíku založené počítače zpracovávají čísla a data rychleji než lidé, jenže lidský mozek je chytřejší při přijímání logických rozhodnutí, jakým je třeba rozlišení psa od kočky.

Kromě toho jsou křemíkové výpočty energeticky náročné. Superpočítač spotřebuje miliony wattů energie, zatímco lidský mozek pouhých 20 wattů a organoidní inteligence vykazuje obdobnou energetickou účinnost jako inteligence lidská.

Jako příklad se dá uvést Frontier, superpočítač v Kentucky za 600 milionů dolarů. Loni v červnu poprvé překonal výpočetní kapacitu jednoho jediného lidského mozku. Spotřeboval na to však zhruba milionkrát víc energie.

V současnosti je IT průmysl obrovským přispěvatelem k emisím uhlíku. Pokud by i poměrně malý počet úloh mohly provádět biopočítače, byl by to nepochybně ohromný přínos životnímu prostředí.