Chobotnice jsou fascinující a chytří tvorové. Důmyslně loví, staví si podmořské zahrádky a umí řešit rébusy.

Původ inteligence chobotnic dosud neznáme. Nový výzkum nicméně naznačuje, že by mohla pocházet z molekulární podobnosti s lidským mozkem.

Skákavé geny klíčem k inteligenci

Vůbec se nám nepodobají. Žijí pod vodou, dýchají žábrami, mají osm chapadel pokrytých přísavkami, které navazují na velkou hlavu a ramena. Avšak stejně jako lidé chobotnice mají velký počet transpozonů – „skákavých genů“, které se mohou kopírovat a pohybovat v genomu – v genetických informacích uložených v makromolekule DNA. Tyto geny, které jsou pokládány za surovinu evoluce, nalezli vědci v části mozku chobotnic, který řídí jejich kognitivní (poznávací) schopnosti.

A co je nejpozoruhodnější – na stejném místě se nachází skákavé geny také u lidí.

Skákavé geny ve zmíněné oblasti mozků chobotnice obecné (Octopus vulgaris) a chobotnice kalifornské (Octopus bimaculoides) studoval mezinárodní vědecký tým. Své poznatky výzkumníci popisují ve studii v žurnálu BMC Biology.

„Doslova jsem vyskočila ze židle, když jsem pod mikroskopem uviděla tak silný signál aktivity transpozonů ve vertikálním laloku – struktuře mozku, která je u chobotnic sídlem učení a kognitivních schopností, stejně jako hippocampus u lidí,“ cituje magazín Science Alert bioložku Giovannu Ponteovou z výzkumného ústavu Antoan Dohrna v Neapoli, hlavní autorku studie.

Transpozony jsou u lidí nejaktivnější v hipokampu, centru učení. Vzhledem k tomu, že se autorům studie podařilo najít mimořádně aktivní transpozony u dvou odlišných druhů chobotnic ve stejném místě jako u člověka, předpokládají, že mohou vysvětlovat vysokou inteligenci těchto bezobratlých živočichů.

Vývoj mozků lidí a chobotnic může sloužit jako příklad konvergentní evoluce, kdy se podobné rysy vyvíjejí nezávisle u nepříbuzných druhů a poskytují stejné výhody – v tomto případě vynikající kognitivní schopnosti.

A proč právě chobotnice?

Skákavé geny jsou známé především jako molekulární nositelé informace způsobem „copy-and-paste“ (kopírovat a vložit) a „cut-and-paste“ (vyjmout a vložit). Jejich objev v mozcích chobotnic však biology vede k předpokladu, že jejich úloha v mozku je komplexnější.

Autoři studie chtějí ve výzkumu mozků chobotnic pokračovat, aby lépe poznali evoluci jejich inteligence a dozvěděli se, proč právě chobotnice získaly tak zásadní evoluční výhodu.