Existuje málo kultur tak fascinujících jako ty z předkolumbovské Ameriky. Zatímco Eurasie s Afrikou se ovlivňovaly zřejmě už od starověku, předkolumbovská Amerika byla laboratoří souběžné evoluce civilizace. 

Tenkrát před Kolumbem

Součástí této evoluce byla řada kuriózních "inovací", jako využití kakaových bobů v roli platidla u Aztéků. Avšak na podobné ideje občas připadla i jedna, která je pro našince v moderní éře hůře pochopitelná. Předkolumbovská Amerika byla rovněž místem rituálního vraždění lidí.

Nelze samozřejmě říct, že kultury Evropy, Asie anebo Afriky byly prosté mezilidského násilí. Ale kromě některých společností doby bronzové byly lidské oběti spíše "outsourcovány" do vzájemných válek či útlaku při potlačování revolt.

Nestávalo se zkrátka tak často jako v Americe, že by egyptský kněží nebo katolický kněz přistoupil k desítkám lidí a vyřízl jim srdce.

Předkolumbovské oběti jsou v Americe známy až do kolapsu tamních společností a počátku evropské kolonizace.

Incká princezna s uťatou hlavou. Obrázek pochází z počátku devatenáctého století | zdroj: Profimedia

Co může motivovat mocné k podobným násilným aktům? Na důvody rituálního násilí v éře pozdní říše Inků si posvítila práce Franciska Garrida a Cataliny Moralesové, která studovala lebky napíchané zhruba před pěti stoletími na kůly. 

Inkové vzdálení i blízcí

Objevili je při archeologických vykopávkách již v roce 2003. Pohřbeny byly uprostřed velké koncentrace odpadu, ve velké vzdálenosti od místního hřbitova.

Vědci odhadují, že tři lebky patřily ženám ve věku mezi 16 až 30 lety, zatímco další lebka, která dítěti ve věku 11 až 13 let. Pozdější nálezy odkryly pět dalších lebek. Na všech bylo patrné, že hlavy byly násilně odděleny od těla.

Co vedlo Inky k tomu, že zabili tak mladé lidi? Podle autorů studie sloužila jejich smrt a vystavení hlav jako symbol moci incké říše. Ani na běžném hřbitově sídliště nebyly objeveny žádné z rituálních inckých keramik.

"Performační a šokující povaha vystaveného násilí mohla demonstrovat inckou nadvládu a zajistit poslušnost," tvrdí autoři ve své studii.

Region však nebyl v inckém područí navěky. V první polovině 16. století na vrcholu vlády incké říše dorazili do Ameriky Španělé. Nedlouho na to vymýtily epidemie chorob, vůči nimž tamní obyvatelé neměli imunitu, většinu domorodé populace.

Kdo přežil, musel se smířit s dominancí evropské civilizace

Studie byla publikována v časopise Latin American Antiquity.