Gravitační data změnila pravidla hry

Mise NASA GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory) shromáždila v letech 2011 a 2012 extrémně přesná gravitační data o Měsíci. Tato dvojice družic měřila nepatrné rozdíly v gravitačním poli, které nyní umožnily vědcům nahlédnout pod povrch Měsíce s bezprecedentní přesností.

Jak uvádí NASA ve své zprávě z 13. května 2024, vědecký tým z Jet Propulsion Laboratory vedený Dr. Ryanem Parkem zjistil, že vnitřní struktura Měsíce není symetrická (NASA JPL News). Přivrácená strana – tedy ta, kterou vidíme ze Země – je hluboko uvnitř měkčí a teplejší než odvrácená.

„Tato strana obsahuje vyšší koncentraci radioaktivních prvků, jako je thorium nebo uran, které mohly po miliardy let generovat teplo,“ vysvětlil Park. „To mělo zásadní vliv na vývoj povrchu.“

Proč je jedna strana vulkanická a druhá ne?

Zásadním důsledkem tohoto tepelného rozdílu je pravděpodobně vznik tzv. měsíčních moří – rozlehlých lávových plání, které se nachází téměř výhradně na přivrácené straně. Odvrácená strana je naopak posetá krátery a zcela postrádá známky rozsáhlé vulkanické aktivity.

Nová studie, publikovaná v prestižním časopise Nature Geoscience (originální článek zde), potvrzuje, že rozdíl není jen na povrchu. Gravitační modelování ukazuje, že přivrácená strana má podstatně měkčí plášť – a to o 2–3 % – než strana odvrácená.

Podle magazínu IFLScience, který na studii upozornil, může být tento rozdíl způsoben nejen přítomností radioaktivních prvků, ale i odlišnými podmínkami při formování Měsíce.

Důsledky pro budoucí mise

Vědci upozorňují, že asymetrická vnitřní struktura Měsíce bude hrát klíčovou roli při plánování budoucích lunárních misí, včetně programu Artemis. Teplejší a méně rigidní přivrácená strana může být výhodnější pro vybudování trvalé základny.

„Gravitační mapy nám dávají možnost odhalit vlastnosti, které jinak nejsou viditelné,“ doplňuje Park. „Měsíc je sice malý, ale jeho vnitřní dynamika je překvapivě komplexní.“

Tato data mohou ovlivnit rozhodování ohledně těžby surovin, stavby základny i výběru míst pro přistání – zejména pokud bude potřeba těžit energii nebo vodu z podpovrchových zdrojů.

Co nám Měsíc ještě skrývá?

Zůstává otázkou, proč jsou radioaktivní prvky rozloženy tak nerovnoměrně. Mohla za to dávná srážka s planetárním tělesem, ze které Měsíc vznikl? Nebo šlo o pomalý, ale jednostranný vývoj, řízený polohou vůči Zemi?

Podle NASA jsou podobné gravitační anomálie klíčem k pochopení historie planet. „Taková data nám pomáhají lépe porozumět formování těles nejen v naší sluneční soustavě, ale i u exoplanet,“ uvádí zpráva JPL.