Úžasné optické iluze a jejich vědecké vysvětlení

- Člověk autor: Martin Bach

Lidský mozek je nejsložitějším a zároveň nejzáhadnějším orgánem, jaký kdy příroda vytvořila. Přesto je velmi snadné jej obelhat a přimět jej zpracovávat údaje odlišně od skutečnosti. Optické iluze nám berou dech a nabízejí skvělou zábavu, zároveň ale pomáhají odhalovat tajemství mozku.

Optické iluze fungují na různých principech. Ty nejjednodušší jen využívají barev a tvarů ke zmatení vnímání měřítka a perspektivy obrázku. To jsou všechny ty kruhy, které vypadají jinak veliké, přestože jsou naprosto shodné nebo různé schody, které nikdy nekončí. Další iluze využívají snahy našeho mozku hledat na viděném vzory a vyplňovat prázdné mezery a ty nejzajímavější se pak jeví, jakoby se hýbaly. U nich spočívá trik ve vyvolání snahy mozku o neustálé zaostřování pohledu. Ale pojďme se na pár zajímavých optických iluzí podívat podrobněji. Příklady pocházejí z knihy Clivea Gifforda Eye Benders: The Science of Seeing and Believing, která byla britskou Královskou společností zvolena nejlepší dětskou vědeckou knihou tohoto roku.

Všechny obrázky si zvětšete kliknutím a otevřením v novém okně. Iluze budou intenzivnější.

Iluze č. 1

iluze_m

Iluze je inspirována prací profesora Akijošiho Kitaoky, který se proslavil především „pohyblivými“ iluzemi. Zvětšete si obrázek na maximální velikost a chvilku se do něj koukejte – uvidíte, jak se jednotlivé lístky začnou pohybovat.

Iluze č. 2

iluze_m

Další pohyblivá iluze, tentokrát jde ale o rotaci disků. Pokud chcete pohyb disků „zastavit“, soustřeďte se jen na jedno jediné kolečko na obrázku a iluze přestane fungovat. Princip iluze je totiž založen na odlišné světelnosti každého kolečka na obrázku – vaše oči rychle a neustále kontrolují obrázek a snaží se s tímto faktem vyrovnat. Gifford to přirovnává k roztěkané digitální kameře, která neustále automaticky zaostřuje, ale pokaždé na jinou věc.

Iluze č. 3

iluze_m

Iluze založená na jedné speciální vlastnosti lidského mozku – tedy snaze hledat vzory a doplňovat chybějící části obrazu. Díky tomu není na této slavné iluzi, vytvořené legendárním kognitivním vědcem Rogerem Newlandem Shepardem, možné odlišit nohy slona od pozadí obrázku. Na stejném principu fungují i známé Penrosovy schody.

Iluze č. 4

iluze_m

Kolik barev napočítáte na kostce? Většina lidí se dopočítá sedmi – tedy bílé, žluté, modré, červené, hnědé, zelené a oranžové. A většina lidí tak nebude mít pravdu, protože barev je ve skutečnosti pouze šest. Čtverečky uprostřed horní a přední části kostky, které se jeví jako hnědý a oranžový, mají ve skutečnosti stejnou barvu. Tu odhalíte, pokud se na ně podíváte izolovaně – třeba přes papír, ve kterém bude vystřižena malá dírka.

Iluze č. 5

iluze_m

Jeden z nejstarších a nejjednodušších principů optické iluze spočívá v hrátkách s perspektivou. Poznáte, který z těchto stolů je delší? Nebo jsou oba stejně velké? Schválně, vezměte si pravítko a uvidíte!

Iluze č. 6

iluze_m

Další ukázka iluze založené na snaze mozku doplňovat tvary, které zná. Mozek si v tomto případě doplní obraz tak, aby vznikla kostka, která na obrázku ve skutečnosti není.

Iluze č. 7

iluze_m

Tento obrázek už asi většina z vás někdy viděla a velmi dobře tak víte, že oba oranžové kruhy jsou stejně velké. Mozek je v tomto případě zmaten, protože je zvyklý posuzovat rychle a spolehlivě velikost a blízkost předmětů. Jak je ale vidět je možné jej snadno zmást díky tomu, že je zvyklý odhadovat velikost podle okolních předmětů.

Iluze č. 8

iluze_m

Jedna z nejzajímavějších iluzí vůbec. Vědci soudí, že je způsobena procesem nazvaným laterální inhibice. V něm jde o to, že nervová vlákna, která přenášejí podobnou informaci vzájemně potlačují svou aktivitu. Proto se, když se na tento obrázek podíváte z drobného úhlu, uvidíte velmi zajímavé věci. Jakmile budete mít efektu plné zuby, začněte se soustředit na jednu z mezer a efekt uvidíte jen periferně.

Iluze č. 9

iluze_m

Zdá se vám, že na obrázku vidíte dva odstíny červené? Chyba lávky! Jsou samozřejmě úplně stejné a za váš omyl opět může ovlivnění okolí barvou.

Tagy: mozek neurony iluze

Zdroje: The Guardian