Vědci měřili „epigenetické hodiny“

Studie vedena týmem z Čínské akademie lékařských věd a Yale School of Public Health využívala měření takzvaného epigenetického věku – biologického ukazatele, který vychází z chemických změn DNA, především metylace.

Jednoduše řečeno: naše DNA se mění nejen geneticky, ale i „epigeneticky“ – a tyto změny lze číst jako hodiny, které ukazují, jak rychle opravdu stárneme, bez ohledu na kalendářní věk.

„Zatímco běžný věk je jen číslo, epigenetický věk ukazuje, v jakém stavu skutečně jsou naše buňky.“

— Dr. Xiang Qian Lao, spoluautor studie (nature.com)

Vedro jako faktor biologického poškození

Výzkumníci zjistili, že lidé žijící v oblastech s vyšší průměrnou teplotou – zejména nad 23 °C – měli v průměru o 1,4 roku vyšší epigenetický věk, než odpovídalo jejich skutečnému věku. U těch, kteří byli obzvlášť často vystaveni vlnám veder, bylo biologické stárnutí urychleno až o 2,2 roku.

„Jedná se o důsledek kumulativního stresu, který teplo způsobuje – od narušení spánku po zánětlivé procesy v organismu.“

— Dr. Yuqing Zhang, vedoucí autor studie (nationalgeographic.com)

Kdo je nejvíc ohrožen?

Dopady tepelného stresu nejsou rovnoměrně rozloženy. Zrychlené stárnutí nejvíce postihuje:

• osoby nad 60 let

• osoby s nízkým socioekonomickým statusem

• lidi s již existujícími chronickými onemocněními

• obyvatele hustě zastavěných městských oblastí (tzv. tepelné ostrovy)

Zejména ve městech může být průměrná teplota o 4–7 °C vyšší než v okolních venkovských regionech.

Důsledky pro zdraví a společnost

Zrychlené stárnutí není jen teoretická kategorie. Znamená to zvýšené riziko:

• kardiovaskulárních onemocnění

• neurodegenerativních nemocí

• poruch imunitního systému

• cukrovky 2. typu

„Klimatická krize není jen ekologický, ale i zdravotní problém. Pokud bude průměrná teplota růst, budeme čelit chronickému stárnutí celé populace.“

— Dr. Antonio Gasparrini, London School of Hygiene and Tropical Medicine (thelancet.com)

Mechanismus: proč teplo zrychluje stárnutí?

Studie naznačuje, že teplo spouští:

1. Oxidační stres – poškození buněk volnými radikály

2. Zánětlivé reakce – chronické „tiché“ záněty vedoucí k degradaci tkání

3. Poruchy cirkadiánního rytmu – nekvalitní spánek snižuje regeneraci

4. Změny hormonální rovnováhy – včetně zvýšení kortizolu (stresový hormon)

Všechny tyto faktory jsou známé urychlovače epigenetického stárnutí. Co je klíčové: účinky se kumulují v čase – čím déle a častěji je člověk vystaven vedru, tím výraznější je biologický dopad.

Klimatická spravedlnost a epigenetika

Zatímco v bohatých zemích je možné budovy klimatizovat a zajistit dostatek vody, v chudších oblastech lidé čelí extrémnímu horku bez možnosti úniku. To vytváří nový rozměr klimatické nerovnosti.

„Nejde jen o počasí. Jde o to, že někteří lidé kvůli vedru rychleji stárnou – a to je problém veřejného zdraví i spravedlnosti.“

— Dr. Michelle Bell, Yale University (yale.edu)

Co s tím? Možnosti prevence

Závěry studie jsou alarmující, ale i praktické. Autoři doporučují:

• Zelené střechy a stromy ve městech (snižují teplotu až o 5 °C)

• Dostupnost klimatizovaných center pro seniory a zranitelné skupiny

• Včasné varování při vlnách veder

• Práce na zkrácenou dobu v horkých dnech

• Udržitelný městský design

Závěr

Klimatická změna má mnoho tváří – a jedna z nich je v zrcadle. Neviditelná, pomalá, ale skutečná. Horko nám neškodí jen akutně úpalem nebo dehydratací. Ničí nás zevnitř, urychluje biologické hodiny, vyčerpává buňky.

Pokud chceme stárnout důstojně, budeme muset bojovat nejen s emisemi, ale i s horkem jako nepřítelem, který útočí tiše – molekulu po molekule.