Kdysi pro americké letectvo vytvořil první brýle zobrazující digitální předměty v reálných kulisách, dnes ale Louis Rosenberg upozorňuje na negativní stránky plíživého propojování virtuálního světa a reality. 

V magazínu Big Think píše, že projekt metaverse, který nedávno představil zakladatel Facebooku Mark Zuckeberg, může být mnohem horší než současné sociální sítě manipulující s naší realitou tím, že filtrují to, co máme, anebo nemáme vidět. Navíc bude stírat rozdíl mezi reálným a virtuálním světem.

„Naše okolí se zaplní lidmi, místy, předměty a činnostmi, které ve skutečnosti neexistují, a přesto nám budou připadat hluboce autentické,“ podotýká inovátor Rosenberg.

Vstoupíte do Zuckova vesmíru?

Pojem „virtuální realita“ je nejčastěji spojovaný se sledováním digitálního prostředí přes VR helmu. Dnes se ale stále častěji se po jeho boku skloňuje novější pojem „rozšířená realita“ (AR). V té je rozlišení mezi virtuálními a skutečnými kulisami mnohem mlhavější

Typickým příkladem rozšířené reality jsou některé hry pro chytré telefony, třeba Pokémon Go, ve kterém chytáte počítačové potvory během chůze skutečným městem.

Využití rozšířené reality jako nového způsobu propojování lidí má jako svůj cíl i metaverse, jakýsi 3D internet – virtuální prostředí, do něhož můžete vstoupit místo pouhého sledování monitoru.

Hlavní roli v metaverse hrají speciální soupravy pro virtuální a rozšířenou realitu – VR a AR brýle, chytré telefony a jiná zařízení, která pracují s těmito technologiemi.

Koncept, který „Zuck“ nedávno představil, má mnoho odnoží – od virtuální reality sledované přes VR helmu až po AR brýle, přes které by se virtuální prostředí mělo promítnout do pohledu na běžný svět.

Právě před tím však Rosenberg varuje. „Mám obavy z využití rozšířené reality poskytovateli platforem, kteří ovládají internetovou infrastrukturu,“ píše Rosenberg pro Big Think.

Virtuální svět vytěsní realitu

Rosenberg na rozšířené realitě nevidí nic špatného, problém je podle něj ale v tom, že s ním přichází Zuckeberg, majitel Facebooku, Instagramu a dalších aplikací pro sociální sítě.

Rosenberg se obává, že metaverse bude obsahovat placené filtry, jež mohou zobrazit o lidech ve vašem okolí informace, které oni sami o sobě sdělit nechtějí.

Dalo by se namítnout, že zneužitelné informace o sobě uživatelé sociálních sítí často říkají sami, bezstarostně a dobrovolně. Ale Rosenberg tímto argumentem zdaleka nekončí. Varuje, že Zuckebergova metaverse bude mít schopnost vytěsnit ze života realitu.

Pokud se metaverse rozšíří do každého kousku reality, bude „nutné“ ji využívat pro i pro komunikaci pracovní, podobně jako si dnes řada lidí založila profil na sociálních sítích pro komunikaci pracovního rázu.

Metaverse zkrátka může infiltrovat většinu stránek našeho života. To ale v Rosenbergových očích znamená, že z metaverse nebude možné snadno odejít.

Tato „falešná realita“, jak ji Rosenberg nazývá, bude navíc prostoupena takovým filtrem reklam, jaký bude její poskytovatel chtít.

Kdy to bude?

Etické otázky však možná předbíhají praktická úskalí. Jak ukázal podobný nápad na Google Glass, využívání nástrojů pro rozšířenou realitu je zatím zábavou pro několik málo nadšenců – nikoli kratochvíle rozšířená pro podstatnou část populace.

Dokonce i počítačové online MMORPG hry, které jsou blízko metaverzu, hrají na celém světě jen desítky milionů lidí. Facebook má proti tomu skoro tři miliardy aktivních uživatelů. Má to víc důvodů, ale jedním z nich je skutečnost, že pro používání Facebooku vám stačí levný počítač či chytrý telefon – nikoli drahý hardware, VR helma, AR brýle nebo něco ještě složitějšího.

Dokud bude hardware pro metaverse omezen na komplikované VR helmy či AR brýle v duchu Google Glass, těžko se na tom něco změní. Vždyť Facebook by pohořel, kdyby přišel v roce 1984 namísto roku 2004. Skutečného růstu dosáhl až s příchodem chytrých telefonů několik let poté.

Pravda, Zuckeberg pracuje na vlastních AR brýlích Nazare. Bez průlomu ve spotřebě energie, výpočetních možnostech i bateriích se Nazare těžko můžou významněji lišit od dosud neúspěšných Google Glass.

To však neznamená, že etické otázky, které zmínil Rosenberg, nejsou platné – nejspíš je však budeme muset řešit nejdřív za jednu dekádu, možná i později. To vše, pokud se metaverse do té doby nezhroutí pod tíhou vlastních ambicí.