V miliardy let starém kameni nalezena stopa života, kterou hledáme na Marsu
28. 2. 2021 – 23:06 | Příroda | Ladislav Loukota | Diskuze:
Skála v odlehlé oblasti Austrálii ukázala, co předcházelo vzniku života na Zemi. Vědci v ní nalezli sloučeniny, které sloužily jako substrát pro růst mikroorganismů.
Nový výzkum odhalil organické molekuly v extrémně starém skalním útvaru v Austrálii. Je to dosud nejstarší důkaz existence „chemické polévky“, která byla předpokladem života na Zemi.
Vzorek byl nalezen v oblasti Pilbara na severu západní Austrálie poblíž městečka Marble Bar, kde se rozkládá jedinečný skalní útvar Pilbarský kraton - nedotčené ložisko půdy, které pochází z epochy prahor, jinak archaika. Je starý 3,5 miliardy let.
Z této dnes vyprahlé a horké oblasti také pochází nejstarší známé fosilie dávného života, mikroorganismy žijící před 3,465 miliardami let.
Živiny pro mikroby
To, co jejich vzniku napomohlo, odhalil nový výzkum popsaný v časopise Nature Communications. Vědečtí pracovníci v Pilbaře nalezli v ložisku barytu, minerálu vytvořeném hydrotermálními jevy, chemickou směs nezbytnou pro vznik života.
Při analýze izotopů vzorků kamene objevili výzkumníci pozoruhodnou pestrost organických molekul, které mají souvislost s metabolickými procesy mikrobů. Mezi zastoupenými organickými sloučeninami byla kyselina octová a methanthiol i plyny včetně sirovodíku.
Vědci už dlouho předpokládají, že tyto sloučeniny sloužily jako substrát pro růst mikroorganismů – že je primitivní formy života využívaly jako potravu pro svůj růst.
„Baryty jsou v terénu přímo spojovány s dávnými fosilizovanými mikroorganismy zvanými stromatolity,“ řekl vedoucí autor studie, geobiolog Helge Mißbach. „Když je seškrábnete, páchnou jako hnijící vajíčka. Předpokládáme, že obsahovaly organické materiály, které mohly sloužit jako živiny pro raný mikrobiální život.“
To, co hledáme i na Marsu
Substráty mohly plnit roli stavebních kamenů pro chemické reakce na bázi uhlíku, které nastartovaly metabolismus stromatolitů – životatvorných usazenin z kalu bohatého na vápník, který se kdysi vysrážel v mělké vodě na porostech sinic a bakterií. Objevené „podhoubí“ pak bylo klíčové jak pro obživu mikroorganismů, tak i jeho další růst a množení. Na konci tohoto procesu jsme my – lidé.
Po obdobných známkách pradávného mikrobiálního života, jaké jsou pozorovány v australských stromatolitech, teď začíná na Marsu pátrat robotická sonda Perseverance. Na rudé planetě hledá chemické sloučeniny, které by tento život potvrdily.