Když výzkumníci nedávno provrtali antarktický ledový šelf Filchner-Ronne, narazili v hloubce 900 metrů na nečekanou formu života. Ve vzdálenosti 260 kilometrů od otevřeného oceánu, za úplné tmy a při teplotě mínus 2,2 stupně Celsia objevili společenství nepohyblivých organismů podobných houbám, které obývá balvany na mořském dně.

Něco, co dosud neviděli

Některé z organismů (jak je patrné z fotografií) byly přichyceny ke kamenu na stopkách. Jiné na něm ležely.

Organismy popisují vědci v odborném žurnálu Frontiers in Marine Science. Píšou v něm, že jsou přesvědčeni o objevu dosud neznámých druhů. Zatím to ale nemohou potvrdit.

Kamera spouštěná do vrtu v ledovém krunýři. | zdroj: British Antarctic Survey

„Tento objev je jednou z náhod, které posouvají výzkum novým směrem a ukazují, že život v antarktických mořích je neuvěřitelně zvláštní a dokonale přizpůsobený věčně zamrzlému světu,“ popisuje průzkum biologický geograf a vedoucí expedice do oblasti plovoucích šelfů Huw Griffiths z Britského antarktického průzkumu.

Čím se živí?

Plovoucí ledové šelfy u Antarktidy se rozkládají na ploše větší než 1,5 milionu kilometrů čtverečních. Výzkumníci do nich zatím vrtali osmkrát a prozkoumali jen několik desítek metrů čtverečních.

Dosud tam nalézali pouze některé ryby, červy a korýše, což nebylo nic mimořádného. Předpokládá se, že v takovém prostředí přežívají „pojídači zbytků a odpadu“. Jenže objev organismů, které by podle předpokladů měly být závislé na potravě přicházející „shora“ – to je něco úplně jiného.

Organismy nalezené pomocí podmořské kamery na balvanu vypadají přesně tak, jak by vypadat neměly – zjevně to jsou tvorové, kteří nezískávají potravu ze zbytků. Jak a jakým způsobem se však živí, zatím není jasné.

„Náš objev vyvolává mnohem víc otázek než odpovědí,“ podotýká výzkumník Huw Griffiths. „Například, jak se tam dostali? Čím se živí? Jak dlouho tam už jsou?“ 

Kolonie organismů je vzdálena 1500 kilometrů od místa, kde by mohla získat živiny z fotosyntézy. Při ní se mění energie světelného záření na energii chemických vazeb. Využívají ji jak zelené rostliny, tak třeba řasy, sinice nebo bakterie.

Vědci proto předpokládají, že objevené organismy využívají chemosyntézu, při které získávají energii z metanu unikajícího ze dna.

„Abychom odpověděli na tuto otázku, budeme muset najít způsob, jak se k těmto organismům a jejich prostředí přiblížit,“ upozornil biologický geograf Griffiths.