Antibiotická rezistence začíná být velký medicínský problém. Mikrobů odolných vůči lidským lékům přibývá a nový výzkum naznačuje, že jedním ze zdrojů, který k tomu přispívá, je syrové krmivo typu BARF pro psy.

Zjistili to výzkumníci z portugalského Porta, kteří studovali krmivo z od různých výrobců. Hledali v něm rezistentní bakterie.

Varovné výsledky

Experti celkem zkoumali na 55 vzorků krmiv od 25 výrobců – sušené granule, mokré krmivo a mražené krmivo BARF (biologically appropriate raw food, tedy biologicky vhodná syrová strava). Tyto produkty obsahovaly svalovou tkáň a vnitřnostmi z kachny, lososa, krůty, kuřete, jehněte, husy a dobytka.

Ve třiceti vzorcích přitom výzkumníci nalezli enterokoky, tedy rod bakterií vyskytující se často ve střevních traktech lidí i živočichů. Pokud se tyto mikroorganismy dostanou do jiných částí těla, mohou způsobovat vážné infekce.

Podstatné však je, že drtivá většina nálezů pocházela ze vzorků syrové stravy. Tepelně zpracovaná strava obsahovala rizikové bakterie jen ve třech vzorcích.

Co víc, další fáze výzkumu dospěla k tomu, že 40 procent odhalených enteroroků skutečně patřilo mezi rezistentní kmeny, a 23 procent bakterií dokonce bylo odolných i vůči linezolidu, současnému antibiotiku „poslední záchrany“.

To jsou alarmující zjištění.

U psů jako u lidí

Antibiotická rezistence vzniká v důsledku běžných evolučních mechanismů – přirozený výběr vyřazuje bakterie zranitelné vůči antibiotikům, a ponechává ty, které antibiotikům vzdorují. Těch odolnějších tak přibývá.

Nárůst rezistence má samozřejmě i řadu jiných příčin včetně nadměrného předepisování antibiotik či krmení hospodářských zvířat antibiotiky (v Evropě je to zakázané).

Zmíněný výzkum, publikovaný v magazínu Science Direct, naznačuje, že nárůst popularity krmení psů syrovým masem může současný stav ještě zhoršit. Tím spíše, že na rozdíl od hospodářských zvířat žijí psi obvykle lidem mnohem blíže. To také zvyšuje riziko přenosu patogenu ze psů na lidi.

„Těsný kontakt lidí se psy a šíření studovaných produktů v různých zemích představuje mezinárodní riziko pro veřejné zdraví,“ napsala v tiskové zprávě Ana Freitasová, mikrobioložka a jedna z autorek studie.

Není to planá obava. Pomocí genetického sekvenování vědci zjistili, že některé bakterie odhalené v psí stravě byly geneticky podobné rezistentním bakteriím nalezených u nemocničních pacientů v Evropě.

Plíživá epidemie

Minimálně z hlediska psí stravy je však řešení problému jednoduché – namísto masa syrového sáhnout po tom, které prošlo tepelnou úpravou, popřípadě po suché stravě. Tím se riziko šíření bacilů výrazně sníží.

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že již dnes rezistentní bakterie zabíjejí globálně na 700 tisíc lidí ročně, na rozdíl od covidu jde to však o nenápadná „plíživá epidemie“. Pokud se však nepodaří zpomalovat tempo nárůstu odolnosti bakterií a zároveň vyvíjet nová antibiotika, toto číslo by v příštích desetiletích mohlo mnohonásobně vzrůst.