Po dlouhé a fascinující cestě přivezla sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA na Zemi svůj mimořádně cenný náklad. V neděli 24. září v 16:52 SELČ na naší planetě přistála schránka se vzorky z asteroidu Bennu.

After a journey of nearly 3.9 billion miles, the #OSIRISREx asteroid sample return capsule is back on Earth. Teams perform the initial safety assessment—the first persons to come into contact with this hardware since it was on the other side of the solar system. pic.twitter.com/KVDWiovago

— NASA (@NASA) September 24, 2023

Schránka s 250 gramy úlomků kamenů a prachu, což je největší vzorek, který byl kdy odebrán z asteroidu ve vesmíru, dopadla v poušti Dugway v amerického státu Utah, v oblasti testovací a výcvikové střelnice ministerstva obrany, informuje NASA.

(Jedinou zemí, která dopravila na Zemi vzorky z asteroidů, bylo dosud Japonsko. Dvojice japonských sond Hayabusa je přivezla z planetek Ikotawa a Ryugu  vešly by se na čajovou lžičku.)

Většina vzorků bude zachována pro příští generace

OSIRIS-REx, kterou NASA pořídila za miliardu dolarů u společnosti Lockheed Martin, vypustila schránku ve chvíli, kdy se přiblížila Zemi na vzdálenost 102 000 kilometrů, což odpovídá zhruba třetině vzdálenosti Měsíce od naší planety.

Schránka ve tvaru tupého kužele, která má v průměru 81 centimetrů a váží zhruba 46 kilogramů, letěla téměř čtyři hodiny vesmírem, než vstoupila do zemské atmosféry. Poté absolvovala ohnivý sestup zemskou atmosférou. Závěrečný let na padácích trval 14 minut.

„Čtyři helikoptéry přepravily záchranné a výzkumné týmy na místo přistání a provedly hodnocení. Experti ujistili, že kapsle se vzorky není žádným způsobem poškozena,“ informoval o úspěšném přistání manažer projektu OSIRIS-REx Rich Burns.

Nato schránku pověsili do závěsu pod helikoptéru a přepravili do Johnsonova vesmírného centra v texaském Houstonu, kde specialisté budou dva roky zkoumat její obsah. Na 70 procent vzorků však zůstane ve skladu nedotčených, protože budoucí generace vědců vybavená dokonalejší technikou z nich bude schopna vytěžit víc poznatků.

Z počátků sluneční soustavy

Náklad, který sonda přivezla, se skládá z materiálu bohatého na uhlík, o kterém se předpokládá, že se vytvořil na samém počátku sluneční soustavy, před 4,5 miliardy let, a od té doby putuje vesmírem. Lze proto předpokládat, že se na něm dají najít stopy, které leccos napoví o historii blízkého vesmíru a o tom, jak na Zemi vznikly podmínky pro vznik života.

„Na Zemi jsou všudypřítomné dvě věci: voda a biologie,“ řekl astrochemik Jason Dworkin, vědecký pracovník projektu OSIRIS-REx. „Obojí přitom může meteority po dopadu na zem značně pozměnit a zamotat příběh, který vypráví chemie a mineralogie vzorku. Nedotčený vzorek by však mohl poskytnout cenné informace o vývoji sluneční soustavy.“

Přístroje sondy OSIRIS-REx už dříve na asteroidu Bennu identifikovaly molekuly obsahující atomy kyslíku a vodíku, a to ve formě hydroxylů.

Astrovědci se domnívají, že hydroxyly jsou přítomny v jílových horninách – to znamená, že planetka Bennu kdysi byla v kontaktu s vodou. Voda byla na mateřském tělese, z něhož asteroid pochází.

Dlouhá cesta mrazivým vesmírem

Asteroid Bennu, z něhož cenný náklad přiletěl, má průměr pěti fotbalových hřišť a jeho dráha protíná oběžnou dráhu Země. Patří mezi jedenáct planetek, které mohou ohrozit naši planetu.

Astronomové spočítali, že v září 2135 by Bennu mohl zasáhnout Zemi. Pravděpodobnost odhadli na 1 ku 2700. Vypadá to jako mizivé riziko, ale v kategorii vesmírných kolizí není zanedbatelné.

Náraz půlkilometrového a na Zemi 79 milionů tun těžkého tělesa by mohl zdecimovat civilizaci. Jeho dopad by se svou silou rovnal explozi 80 tisíc atomových bomb svržených na Hirošimu.

Kolos Bennu ve srovnání s ikonickými stavbami západní civilizace. | zdroj: kredit-NASA

Mise OSIRIS-REx k planetce Bennu vzdálené 322 milionů kilometrů začala v září 2016. Sonda k ní letěla přes dva roky. V prosinci 2018 zaparkovala na její oběžné dráze, pořizovala snímky a ramenem se sběrnou hubicí nabírala vzorky půdy, aniž by přistála.

Řídící centrum přirovnalo manévr k fotbalovému touchdownu: Hubice se jen lehce dotkla kamenitého povrchu a vystřelila stlačený dusík. Tím zvířila usazeniny na povrchu horniny. Vzápětí je zavřela do kapsle.

Část vzorku se při této operaci vysypala a zablokovala víko schránky. Nakonec se ho ale podařilo zavřít.

V květnu 2021 se potom sonda s cenným nákladem vydala zpátky k Zemi.

Pro sondu dlouhou šest metrů a vážící 2 100 kilogramů odevzdáním vzorku činnost ve vesmíru nekončí. Po pouti k Bennu a zpátky, při které během sedmi let urazila 6,2 miliardy kilometrů, zažehla motor a vydala se na let k asteroidu Apophis. Tato planetka podle propočtů astronomů v roce 2029 proletí okolo Země ve vzdálenosti 32 tisíc kilometrů.

Tentokrát už sonda nebude odebírat vzorky, protože nemá další schránku. Pokusí se ale zjistit složení Apophisu.

After releasing its capsule into Earth's atmosphere, our #OSIRISREx spacecraft takes on a new journey to asteroid Apophis, for a close-up look at an S-type (stony) asteroid. The extended mission is named OSIRIS-APEX (OSIRIS-APophis EXplorer). https://t.co/ZlgnIju88v pic.twitter.com/XCCudemazv

— NASA (@NASA) September 24, 2023