Ve vzorku ze vzdáleného asteroidu nalezli vědci jeden ze základních stavebních kamenů života, upozorňuje žurnál Live Science. Tento objev naznačuje, že plány pro vznik života mohly být na Zemi dopraveny z míst mimo naši planetu.

Uracil, jeden klíčových prvků struktury, která tvoří genetický kód života na Zemi, objevili japonští vědci na více než 300 milionů kilometrů vzdáleném asteroidu Ryugu, který je složen z nejrůznějších vesmírných trosek. 

Animace rotujícího asteroidu Ryugu. | zdroj: kredit-JAXA

Tento objev dává větší váhu hypotéze, podle které prvky nutné pro život (nikoli život samotný) mohly být na Zemi dopraveny z míst mimo naši planetu a že nějaké formy jednoduchého života mohou existovat i jinde ve sluneční soustavě.

Podle rozšířené hypotézy byla naše planeta příliš blízko žhavému Slunci, než aby se na ní mohla vyskytovat voda. Poté, co se od Slunce vzdálila a ochladila se, dodaly na ni vodu a další organické látky potřebné pro život vesmírná tělesa podobná Ryugu.

Stáří Ryugu se odhaduje na 4,6 miliardy let. Pochází tedy z éry před vznikem života na Zemi, který se datuje do období před čtyřmi miliardami let.

Životadárné meteority?

Uracil, sloučeninu obsahující dusík, jednu z pěti nukleobází, které tvoří genetický kód, spolu s vitaminem B3 a řadou dalších organických molekul, identifikovali japonští experti při podrobné analýze vzorku odebraného z asteroidu Ryugu sondou Hajabusa 2 v roce 2018.

Vzorky horniny v kontejneru kapsle, kterou odebrala sonda Hajabusa 2 ze vzdáleného asteroidu Ryugu. Obsahují uracil, jeden z klíčových stavebních kamenů života. | zdroj: Profimedia

Už předchozí analýzy meteoritů nalezených na Zemi odhalily, že obsahují pět nukleobází nezbytných pro zrod života, jak ho známe. Vědci si ale nemohli být jisti, zda se tam nacházely před pádem na Zemi. Mohly se na meteority dostat kontaminací v naší atmosféře. Až analýza vzorků z asteroidu Ryugu potvrzuje, že ve vesmíru se vyskytují molekuly, z nichž se rodí život.

„Pokud jsou uracil a další nukleobáze přítomny ve vesmíru, znamená to, že jsou v tomto prostředí přítomny složky nukleových kyselin DNA a RNA,“ cituje žurnál Live Science Jasihira Oba. Tento astrochemik z japonské univerzity Hokkaidó vedl studii o objevu uracilu publikovanou v odborném magazínu Nature Communications.

„Podle mého osobního názoru je těžké vyloučit, že se některé formy života vyskytují v mimozemském prostředí,“ říká japonský vědec.

Uracil patří vedle adeninu, guaninu, cytosinu a tyminu k nukleobázím, které se spojují s ribózou a fosfátem a staví RNA, žebříčkovité struktury, které tvoří genetický kód života na Zemi.

Z tohoto kódu se vytvářejí buňky: DNA, kde je uracil nahrazen thyminem, se rozpojuje na RNA , RNA vytváří bílkoviny a bílkoviny zase fungují jako mikroskopické stroje, které budují a udržují buňky a zároveň vytvářejí další kopie DNA.

Expedice k rotujícím troskám

Sondu Hajabusa 2 vyslala na 322 milionů kilometrů dlouhou cestu k asteroidu Ryugu japonská agentura pro výzkum vesmíru JAXA. Vědci zvolili Ryugu jako cíl proto, že velká část obsahu asteroidu, který je volně naskládán jako rotující sbírka trosek, pochází ze stejné mlhoviny, z níž se formovalo Slunce i planety sluneční soustavy včetně Země.

Na planetku Ryugu vypálila sonda Hayabusa 2 projektil, který rozbil její povrch. Potom 5,4 gramu vzorků odebrala z povrchu poskakující dvojice robotů. Sonda je uložila do vzduchotěsné kapsle, kterou nasměrovala zpět k Zemi. Vzorky se po přistání v Austrálii staly pokladem pro ty, kteří hledají odpovědi na otázky po vzniku života na Zemi.

Ve zmíněné studii se připomíná, že v navrácených vzorcích byly už dříve objeveny také další stavební kameny života, včetně 15 různých aminokyselin, bez kterých nemůže život, jako ho známe, existovat. Aminokyseliny jsou nezbytné pro to, aby živé organismy mohly vytvářet bílkoviny.

Budiž život, řekly molekuly

Jak se na Ryugu nebo v mezihvězdném mračnu, které později zrodilo tuto planetku a zbytek naší sluneční soustavy, poprvé zformovaly základy života, není jasné.

Vědci se ale domnívají, že aminokyseliny a nukleotidy mohly vzniknout, když mezihvězdný led zasáhlo intenzivní kosmické záření, které rozložilo jednoduché molekuly a znovu je složilo do složitějších konfigurací.

Poté, co tyto molekuly uvízly na asteroidech, jako je Ryugu, mohly přiletět na Zemi z jejich trosek jako meteority. Tady potom v prvotních oceánech zažehly první zárodky života.

Ryugu každopádně není jedinou zkoumanou vesmírnou skálou. V roce 2021 odebrala sonda NASA OSIRIS-REx vzorek horniny z jiného asteroidu ve tvaru kosočtverce, který dostal jméno Bennu. Vzorek se vrátí na Zemi letos v září a jeho rozbor naznačí, nakolik jsou prvky potřebné pro zrod života ve vesmíru rozšířeny.