Ještě v polovině minulého století byla dětská obrna synonymem choroby, která ročně infikovala stovky tisíc dětí. U necelých osmi procent z nich nemoc vážně zasáhla nervový systém, což mělo za následek smrt či doživotní ochrnutí dolních končetin. Obrna byla lidstvu známa od prehistorie, vyšší počet případů se však začal vyskytovat až s průmyslovou revolucí.

Změnilo se to zejména s příchodem imunizačních snah. První úspěšná vakcína se na světě objevila v roce 1955, v Československu pak v roce 1960. Snaha o globální vymýcení pomocí iniciativy GPEI (Global Polio Eradication Initiative) se datuje teprve do roku 1988 a odpovědná za ni byla původně Světová zdravotnická organizace i UNICEF.

Po roce 2010 se výrazným podporovatelem GPEI stala právě i Nadace Billa a Melindy Gatesových. S její pomocí byla imunizační kampaň rozšířena na tři hlavní poslední ohniska nákazy: Nigérii, Pákistán a Afganistan.

GPEI obecně slavila úspěch již dříve – Indie je oficiálně prostá dětské obrny od roku 2011, v součtu zachránily snahy GPEI na 13 milionů potenciálních obětí. Letos v říjnu se pak Bill Gates nechal slyšet, že se dětskou obrnu snad podaří vymýtit ještě v tomto roce. Původně přitom doktoři hovořili o roku 2020.

Obrna by byla teprve druhou nemocí, u které se něco podobného podařilo – první byly černé neštovice.

Pohled na některá poslední ohniska epidemií obrny však vyvolává určité pochybnosti k úspěšnosti iniciativy. Obrna se v poslední době objevila zejména v Sýrii, a tak ohledně smělého prohlášení vymýcení nemoci do konce roku panuje jistá skepse.

Neříkej hop, dokud...

"Dětská obrna je vhodným kandidátem na celkovou eradikaci díky tomu, že je způsobována virem přenosným jen z člověka na člověka bez možnosti se ukrýt delší dobu ve vnějším prostředí," říká k šancím na vymýcení imunolog Mgr. Michal Křupka, Ph.D. z Univerzity Palackého, "Pokud se tedy počet nosičů podaří dostat na nulu, virus zanikne. Zachovány by zůstaly nanejvýš laboratorní kmeny v mrazácích."

Je to podobné, jako s pravými neštovicemi, co ze světa zmizely na konci 70. let.

Problém je, že nynější evidence "posledních" případů dětské obrny zdaleka nemusí nutně reflektovat realitu. "S poliovirem to není jednoduché," pokračuje Křupka, "Ne vždy se virus klinicky projevuje, ve skutečnosti se projevuje poměrně vzácně. To, že v dané zemi nebyl zachycen žádný případ nemoci, ještě neznamená, že virus nemůže někde přece jen lokálně přežívat."

Situaci navíc silně komplikuje aktuální nárůst případů ve válkou zmítané Sýrii, kde v posledních letech došlo na prudký nárůst výskytu dětské obrny. Co do čísel bylo případů sice relativně málo – oficiálně bylo registrováno pár desítek případů navíc. Ukazuje to však, že s vymýcením obrny to nebude tak jednoduché.

V sázce je mnoho

Evidenci nemoci navíc komplikují i různé druhy očkování, což může vést k "falešně pozitivnímu" výskytu nemoci. "Existují dvě vakcíny – živá a mrtvá," dokončuje Křupka, "U nás se používá ta méně účinná mrtvá, protože už vlastně nemá moc kdo koho nakazit. V rizikových zemích se ale používá živá, která se vylučuje stolicí a 'přeočkuje' celé okolí vakcinovaného jedince. Když se okolnosti sejdou, může vzácně způsobit infekci." Nestabilní politická situace na Blízkém východě je přitom pro podobnou situaci doslova živnou půdou.

Jakkoliv je tak činnost Billa Gatese rozhodně kýžená a chvályhodná – a lze ji rozhodně zvednou oba palce nahoru – přílišné nadšení ohledně vymýcení dětské obrny prozatím není na místě. Původní termín plánovaného vymýcení na rok 2020 je realističtějším datem než konec tohoto roku, pravděpodobnější ale bude zřejmě ještě pozdější datum.

Nakonec i prohlášení Nadace Billa a Melindy Gatesových přiznává, že v případě neúspěchu eradikace by mohl počet případů dětské obrny zase prudce stoupnout.

Nové případy spolu s enormními sumami vloženými do GPEI tak nakonec víc, než cokoliv jiného ilustrují, co vše je v sázce – a proti jak zákeřné chorobě doktoři i jejich mecenáši stále ještě bojují.