Převratný objev českých vědců: Rh faktor ovlivňuje náchylnost k různým nemocem

- Člověk autor: Jan Toman

Krev není voda. O tom, že je tato životodárná tekutina kolující našimi cévami opravdu unikátní, se mohl přesvědčit každý, kdo ji někdy daroval nebo přijímal krevní transfuzi. Ze záhadné, pro život nezbytné substance se přičiněním lékařů a biologů v průběhu 20. století vyklubala viskózní směs vody, nezbytných živin a krevních buněk – červených i bílých krvinek a krevních destiček. 

Stanovování krevní skupiny. Ilustrační snímek

Stanovování krevní skupiny. Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Rovněž se ukázalo, že krev různých lidí mezi sebou nemusí být kompatibilní. Červené krvinky mají na svém povrchu antigeny, specifické bílkoviny a cukry typů A nebo B, které určují krevní skupinu nositele.

Tělo automaticky produkuje protilátky proti nepřítomnému typu antigenů, a proto lidé s krevní skupinou A či B nemohou přijmout krev opačného typu. Ze stejného důvodu jsou vzácní nositelé krevní skupiny AB univerzálními příjemci krve a lidé, kteří mají krevní skupinu 0 neobsahující antigeny A ani B, zase jejími univerzálními dárci. 

Systém AB0 ovšem není jedinou soustavou protilátek vyskytujících se v lidské krvi. Neméně důležitou roli hraje tzv. Rh faktor pojmenovaný podle makaků rhesus, opic, u kterých byl na přelomu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století objeven. Rh antigenů se vyskytuje celá řada, ale nejvýznamnější je typ RhD.

Koexistence dvou různých typů tohoto Rh faktoru – jedinců pozitivních a negativních – je přitom velkou záhadou. Na rozdíl od systému AB0, jehož existence se před zavedením krevních transfuzí navenek silně neprojevovala, totiž může Rh faktor působit v praktickém životě velké komplikace.

Ještě naše babičky se mohly běžně setkat s případy, kdy se první dítě určitého páru narodilo postižené silnou novorozeneckou žloutenkou. Ať už přežilo, nebo nepřežilo, všichni další potomci daného páru na stejné komplikace krátce po narození zemřeli.

Tento fenomén byl později pojmenován hemolytická nemoc novorozenců a může za něj právě neshoda v Rh faktoru matky a plodu. Při porodu se dostane malé množství krve plodu do těla matky a to si na druhý typ Rh faktoru vyrobí protilátky, které pak při dalších těhotenstvích přímo útočí na krev dítěte.

Dnes se ženám při takovýchto příležitostech podávají umělé protilátky, které zlikvidují krevní buňky s opačným Rh faktorem před tím, než v těle matky stačí spustit tvorbu vlastních protilátek. Ještě před pár desítkami let ovšem měli jedinci s méně zastoupenými typy RhD antigenu – zejména Rh negativní ženy v převážně Rh pozitivní populaci a Rh pozitivní muži v převážně Rh negativní populaci – obrovské problémy.

Zůstávalo po nich méně potomků, a tak bychom čekali, že méně zastoupený typ RhD antigenu během pár generací vymizí. Jenže platí pravý opak! Rh negativních jedinců je v evropské populaci zhruba 16 procent a nic nenasvědčuje tomu, že by se jejich počet nějak snižoval.

Ve zbytku světa je Rh negativita daleko vzácnější, ale ani zde se její zastoupení nesnižuje až k nule. Stejně tak Rh pozitivní antigen nemizí z převážně Rh negativních oblastí. Jak je to možné?

Rh faktor vs. náchylnost k nemocem

Celou záhadu, jak se zdá, rozlouskl český evoluční biolog Jaroslav Flegr. Už na konci minulého roku publikoval studii, která na vzorku více než 3000 lidí zdokumentovala, že různé typy Rh faktoru jasně souvisí s náchylností k různým fyzickým i psychickým onemocněním.

Bezprecedentně rozsáhlou studii bylo možné uskutečnit jen s pomocí facebookové a internetové stránky Pokusných králíků – neustále se rozrůstající otevřené komunity zájemců o vědu, kteří se mohou zábavným způsobem, například prostřednictvím vyplňování anonymních dotazníků, zapojit do výzkumu.

Ukázalo se, že Rh negativní jedinci užívají v průměru více léků, mají větší problémy s imunitou, nemocemi krve, srdce a cév, zažíváním a jsou unavenější. Další neduhy se projevovaly opačně podle pohlaví.

Rh negativní muži měli například nižší problémy s rakovinou či pohybovým ústrojím, zatímco ženy větší. Pravý opak platí v případě plodnosti a bez ohledu na ženy Rh negativní muži hlásili větší problémy s mentálními a neurologickými problémy.

Výsledky týkající se konkrétních chorob ukázaly souvislost Rh faktoru s několika desítkami různých nemocí a vyšly zhruba 2:1 v neprospěch Rh negativních jedinců – proti některým chorobám jsou odolnější či u nich mají mírnější průběh, většinou ale platí pravý opak.

Rh negativní jedinci také v průměru častěji navštěvují specializované lékaře. Celkový obrázek, který se ze studie vynořil, je však ještě zajímavější. Mimo jiné se zdá, že by Rh negativní jedinci mohli být náchylnější k autoimunitním chorobám, například alergiím či lupénce, a také bakteriálním onemocněním, ale odolnější k nemocem virového původu. Stačí to však na udržení dvou typů Rh antigenu v populaci?

Klíčový dílek skládačky publikoval Jaroslav Flegr před pár dny. Zdaleka nejdůležitějším faktorem udržujícím v populaci dva různé Rh antigeny mohou být heterozygoti, jedinci, kteří po jednom rodiči zdědili antigen Rh+ a po druhém Rh-. Vzhledem k tomu, že negativní RhD antigen je vlastně poškozený pozitivní RhD antigen, lidé, kteří nesou obě verze, jsou Rh pozitivní.

Právě tito jedinci, na rozdíl od lidí, kteří nesou dva pozitivní nebo dva negativní Rh antigeny, ale podle všeho mají největší zdravotní výhody!

Autor srovnal data Světové zdravotnické organizace o zastoupení různých chorob s rozšířením Rh pozitivních a negativních antigenů v 65 státech světa. Ve všech případech byl odfiltrován vliv bohatství země, vzdálenosti od rovníku, vlhkosti, výdajů na zdravotnictví a frekvence kuřáků. Souvislost se projevila u 21 nemocí či jejich kategorií, mírně v neprospěch Rh negativních jedinců.

U deseti nemocí navíc Rh negativní antigen zvyšoval úmrtnost. U Rh pozitivních heterozygotů se souvislost s chorobami či jejich kategoriemi projevila v 25 případech, většinou ve prospěch heterozygotů. V šesti z osmi případů, kdy se lišila úmrtnost Rh heterozygotů na nějakou nemoc, ji navíc měli nižší.

Máme se bát?

Vlivy Rh pozitivního a Rh negativního antigenu byly ve všech případech, kdy souvisely s nějakou nemocí, opačné. Země s větším zastoupení Rh negativních jedinců vykazovaly nižší počet vrozených vad a onemocnění neurologického charakteru, ale více chorob souvisejících se srdcem, cévami a rakovinou.

Není bez zajímavosti, že nemoci, ke kterým jsou náchylnější Rh negativní jedinci, se vesměs projevují až ve vyšším věku. Tyto choroby se u našich krátkověkých předků rozvinuly jen vzácně, a tak se mohl negativní Rh antigen rozšířit třeba díky větší odolnosti svých nositelů k virovým onemocněním.

Na druhou stranu, řada vážných nemocí, jejichž rozšíření pozitivně souvisí s Rh faktorem, byla nejspíš rozšířená už v době kamenné – například rakovina jater, kůže nebo plic.

Lidé s různým Rh faktorem jsou tak velmi pravděpodobně náchylní k různým chorobám a právě tyto souvislosti mohly stát za nerovnoměrným rozšířením dvou typů RhD antigenů v různých geografických oblastech.

Ať už je ale váš Rh faktor jakýkoli, nemusíte se kvůli tomu bezprostředně obávat žádné konkrétní nemoci. Jeho vliv je pouze drobný a projevuje se jen statisticky na velkých vzorcích obyvatel. To však nic nemění na tom, že mohl naši náchylnost k chorobám v měřítku mnoha generací třeba i výrazně formovat.

Tagy: nemoci a nákazy zdraví a životní styl evoluční biologie

Zdroje: Vlastní