Dosud nejdokonalejší zařízení svého druhu, které lidé sestrojili, pořídilo snímek spirální galaxie NGC 7469. Publikuje ho Evropská vesmírná agentura ESA na stránkách Webbova teleskopu.  

V gravitačním tanci

Do galaxie vzdálené od nás 220 milionů světelných let nahlédli vědci pomocí teleskopu s cílem blíže porozumět zrodu hvězd, růstu supermasivních černých děr a způsobu, jakým se galaxie vzájemně ovlivňují svou gravitací.

NGC 7469 je z našeho pohledu jedinečná. Má elegantní spirální ramena, která můžeme vidět v celém jejich rozsahu, protože plocha galaktické roviny je obrácena téměř přímo proti nám. A to nám poskytuje úžasný pohled na strukturu galaxie, jejíž průměr dosahuje 90 000 světelných let.

Galaxie, která se nachází v souhvězdí Pegase, má také extrémně jasný střed. Teleskop zaznamenal jeho intenzivní infračervené záření. Příčinou je supermasivní černá díra, kolem které obíhá celá galaxie.

Černá díra je obklopena materiálem, který do ní padá, anebo kolem ní krouží. Gravitace a tření ohřívají materiál, který potom září.

Galaxie NGC 7469 v celé své kráse. Kompletní snímek pořízený Webbovým teleskopem. Galaxii dominuje jasná centrální oblast. Má modrofialové odstíny s oranžovými až červenými regiony plnými hvězd. | zdroj: kredit-ESA/Webb/NASA&CSA/Armus/Evans

Na velkém snímku vidíte v levém dolním rohu další galaxii. Jmenuje se IC 5283 a je uzamčena v gravitačním tanci s NGC 7469. Společně jsou obě galaxie známé jako Arp 298.

Odkud se ta hvězda vzala?

A konečně, velká šesticípá hvězda, která snímku dominuje, jsou difrakční hroty způsobené strukturou teleskopu.

Na rozdíl od galaxie to není skutečný nebeský objekt, ale obrazce vytvářené ohybem světla kolem ostrých hran dalekohledu.

Webbovo základní zrcadlo se skládá z šestiúhelníkových segmentů, z nichž každý obsahuje hrany, proti nimž se světlo může ohýbat, což dává šest jasných hrotů, které vidíte.

Takže hvězda vlastně není skutečná... ale vypadá nádherně? A o Vánocích si můžeme dopřát víc iluzí než jindy, nemyslíte?