Je to gigantické mračno a současně největší struktura, kterou lidstvo objevilo v naší galaxii – Mléčné dráze. Její rozměry jsou skutečně omračující – na délku měří 3900 světelných let. Převedeno na kilometry, rozpíná se na úseku dlouhém 37 000 bilionů (37 trilionů) kilometrů. Také šířka této struktury je úctyhodná, 130 světelných let.

Mračno se nachází na druhé straně Mléčné dráhy ve vzdálenosti 55 000 světelných let od Země. Tvoří ho vodík, přesněji atomární vodíkový plyn. Astronomové ho vypátrali pomocí programu THOR, který využívá data z radiové observatoře VLA (Very Large Array) stojící v Novém Mexiku. Dostal jméno Maggie.

Úsek Mléčné dráhy na snímku pořízeném ze satelitu Evropské vesmírné agentury Gaia (nahoře). Rámeček označuje umístění vlákna „Maggie“. Na kolorovaném obrázku (dole) s měřítkem vzdálenosti ve světelných letech vidíte celé vlákno atomového vodíku znázorněné přerušovanou křivkou. | zdroj: Kredit-ESA/Gaia/DPAC/T.Müller/J.Syed/MPIA

Svůj výzkum popisují vědci z Institutu Maxe Plancka pro astronomii ve studii publikované v časopisu Astronomy & Astrophysics a také na svém webu MPIA.

Na stopě zrodu hvězd

Náš vesmír se zrodil masivní explozí před 13,8 miliardy let. Už na jeho počátku se objevily první subatomární částice, tedy částice menší než atom. A po 370 tisících letech z nich vznikl vodík, stavební kámen hvězd, které ve svém nitru spojují vodík s heliem.

Vodík je nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru, přesto dosud bylo pro astrovědce obtížné zmapovat jednotlivá mračna plynného vodíku v mezihvězdné hmotě. To se s programem THOR mění.

A proč by nás Maggie i další mračna měla zajímat? Umožňují zkoumat rané fáze vzniku hvězd, a tak poznávat historii a vývoj vesmíru a galaxií.

Rozplétáme záhady hvězd

Mezi základní vlastnosti molekulárního vodíku patří jeho schopnost shlukovat se do mračen, z nichž se rodí hvězdy. Tento proces je stále zahalen mnoha tajemstvími, které se vědci chystají rozklíčovat.

Konečným cílem výzkumu vědců nebylo objevit rekordně dlouhé vlákno (dosud nejdelší nalezené měřilo 800 světelných let), ale popsat, jak se izotopy vodíku sbíhají a vytvářejí mračna. K tomu však výzkumníci musí dospět analýzou dalších dat.

„Mnoho otázek zůstává nezodpovězeno. A však dodatečná data, která nám, jak doufáme, poskytnou víc vodítek o frakci molekulárního plynu, už čekají na analýzu,“ cituje vědecký žurnál Phys vedoucího studie Jawada Syeda.

__________________________

Pod čarou: Jméno Maggie dal mračnu astrofyzik Juan D. Soler z Vídeňské univerzity, spoluautor studie. Soler pochází z Kolumbie a jako první na vlákno narazil. Pojmenoval ho po nejdelší řece v jeho rodné zemi – Río Magdalena (anglicky: Margaret nebo Maggie).

Soler identifikoval Maggie už před rokem. Až analýza dat z programu THOR ale nade vší pochybnost dokázala, že to je spojitá struktura.