Téměř dvě třetiny známých exoplanet objevil Keplerův vesmírný teleskop. Pět až dvacet procent z nich se nachází v obyvatelné zóně svých hvězd, což znamená, že tyto exoplanety mají alespoň z části podmínky vhodné pro život – například podmínky příznivé k výskytu vody.

Přes početnost takových planet zatím nebylo možné prozkoumat podmínky a atmosférické vlastnosti na kterékoliv z nich, a to kvůli technické náročnosti takového bádání.

V budoucnu by s takovým výzkumem mohly pomoci vyspělé kosmické teleskopy. Vědci na to spoléhají také při zkoumání exoplanety K2-18b.

Na této planetě detekovali výzkumníci vodní páru. Objev nedávné oznámili Björn Benneke, profesor z Institutu pro výzkum exoplanet na Université de Montréal a doktorandka Caroline Piauletová. A připustili, že na K2-18b mohou být i dešťové mraky.

Na základě pozorování Hubbleovým teleskopem a rozboru interakce světla s atmosférou planety procházející před hvězdou i počítačového modelu, vědci odhadují, že ovzduší K2-18b by mohla voda tvořit z 50 procent.

Hubbleův vesmírný teleskop na orbitě Země | zdroj: Profimedia

Profesorka Giovanna Tinettiová z londýnské univerzity UCL, která se na studiu planety podílí, objev označila za "ohromující". "Je to poprvé, kdy jsme objevili vodu na planetě v obyvatelné zóně kolem hvězdy, kde je teplota vhodná pro život,“ řekla.

Na K2-18b se teplota pohybuje mezi 0 a 40 stupni Celsia. Planeta devětkrát hmotnější než Země. Od nás je vzdálená přes 100 světelných let.

Mateřská chladná Hvězda typu M je menší a chladnější než Slunce, ale vzhledem k blízkosti oběžné dráhy K2-18b dostává exoplaneta zhruba stejné množství energie jako Země od Slunce.

Podobenství K2-18b a Země astronomům naznačuje, že exoplaneta může mít dokonce vodní cyklus, který umožňuje kondenzaci vody v oblacích. Na planetě by tedy mohlo pršet.

K2-18b není astronomům z Université de Montréal úplně cizí, profesor Benneke ji odhalil díky datům z dalekohledu Spitzer Space Telescope už v roce 2016. Hmotnost a poloměr exoplanety tehdy určoval Ryan Cloutier, doktorand University de Montréal a Univerzity v Torontu. Následná pozorování tohoto poutavého světa prováděl tým iREx.

Astronomové předpokládají, že hustá plynná atmosféra K2-18b patrně nedovoluje vznik života na jejím povrchu. Jelikož to je plynný velikán, správné označení v tomto případě bude spíš sub-Neptun než super-Země.

Astronomové věří, že takové exoplanety lze lépe studovat pomocí astronomických nástrojů, které byly vyvinuty v posledních letech. Studie tedy přináší revoluci v oblasti výzkumů vzdálených exoplanet, spíše než objev životaschopné planety.

Díky exoplanetám, které jsou v příznivé zóně své hvězdy a mají vhodné podmínky pro tekutou vodu, jsou však astronomové blíže kntomu, aby odhalili známky života mimo naši sluneční soustavu.

Stude byla publikována v UdemMNouvelles.