Dvě nové studie zveřejněné v New England Journal of Medicine tyto obavy patrně nerozptýlí. Obě naznačují příčinnou souvislost mezi sraženinami a vakcínou od AstraZeneky, která se od konce března v Evropě objevuje pod názvem Vaxzevria.

Když se tělo brání vakcíně...

Z 34 milionů lidí, kteří vakcínu Vaxzevria dosud dostali, bylo zaznamenáno několik stovek případů krevních sraženin (trombóz) – na milion očkovaných připadá také jedno úmrtí vlivem sraženin. Až dosud přitom nebylo jasné, zda sraženiny vznikají v důsledku očkování.

Evropská léková agentura (EMA) ve svém hodnocení vakcíny přiznala, že není jasné, zda očkovací látka od AstraZeneky trombózy způsobuje, nevylučuje to. Avšak upozorňuje, že účinně chrání před covidem a že její přínos mnohonásobně převyšuje rizika plynoucí z vedlejších účinků. Připomíná také, že trombózy bývají důsledkem covidu, před kterým vakcína chrání.

Zmíněné dvě studie teď upřesňují, jak může očkování sraženiny ve výjimečných případech vyvolat.

Cílem očkování je zvýšit hladiny protilátek, které může tělo využít při obraně před infekcí. Vakcína od AstraZeneky jako nosič informace pro imunitu využívá modifikovaný a jinak neškodný adenovirus.

Naše tělo může v reakci na průnik viru do organismu samo vyslat k jeho zneškodnění imunitní buňky. A právě na tyto buňky se zaměří část nově mobilizovaných protilátek.

Součástí původní imunitní reakce jsou i krevní destičky. Když se však na ně nabalí protilátky, můžou společně vytvořit chuchvalce buněk, které se projevují jako krevní sraženiny. A tak vznikají trombózy.

Autoři nových studií označují očkováním vyvolanou sraženinu jako trombotickou trombocytopenii.

Ve studiích se také shodně píše, že sraženiny u postižených vznikly pět až 16 dní po očkování vesměs u mladších lidí.

Jeden případ na milion očkovaných

Z principu vzniku sraženin vyplývá, že nemusí být pouze záležitostí AstraZeneky. V posledních dnech pro trombotické případy zastavil lékový regulátor očkování vakcínou firmy Johnson & Johnson. Na 6,8 milionu očkovaných touto látkou, bylo odhaleno šest případů sraženin v rozmezí od šesti dnů do dvou týdnů po podání očkovací látky.

Také látka od Johnson & Johnson využívá upraveného adenoviru, mechanismus vzniku sraženin by tedy mohl být podobný. A totéž může platit pro ruský Sputnik V nebo pro čínský CanSino – technologicky obdobné vakcíny.

„Devastující vedlejší efekt trombóz je velmi, velmi vzácný,“ sdělil norský expert, který se na jedné ze studií podílel. „Ale pro mě osobně je velmi těžké vidět umírat třicátníky a čtyřicátníky, kteří by byli v případě onemocnění covidem nejspíš bez vážného průběhu.“

Očekává se, že regulátoři v jednotlivých státech budou nyní přehodnocovat doporučené postupy pro očkování – tam, kde je to možné, budou (alespoň pro mladší lidi) nasazovat mRNA vakcíny od Pfizeru a Moderny, u kterých je podobné riziko nižší.

Některé státy ale můžou vakcínu od AstraZeneky zavrhnout zcela. Jako například Dánsko.

Sraženiny při covidu jsou častější

Lékaři každopádně nabádají k ostražitosti. V případě podezření na krevní sraženiny mají lidé vyhledat odbornou pomoc.

Evropská léková agentura doporučuje, aby pacienti, kteří prodělají očkování vakcínou od AstraZeneky, u sebe sledovali po 28 dní výskyt těchto příznaků:

● bolest na prsou

● dušnost

● natékání nohou

● bolest v břiše

● bolesti hlavy

Patří se připomenout, že krevní sraženiny nejsou jen problém vakcín. Na 50 až 1200 případů sraženiny vzniká u milionu žen využívajících hormonální antikoncepci, téměř dva tisíce případů vznikají u milionu kuřáků, a až 160 tisíc případů na milion nemocných může vzniknout vlivem onemocnění covid-19, kterému vakcíny zabraňují, anebo snižují jeho závažnost.