Velitelé 2.0: Jak AI bourá Napoleonské armádní struktury

5. 9. 2025 – 7:28 | Člověk | Miroslav Krajča | Diskuze:

Velitelé 2.0: Jak AI bourá Napoleonské armádní struktury
veleni armady | zdroj: ChatGPT

Od Napoleonových polních štábů po moderní bojiště – vojenské velení bylo dlouhá léta strnulé, pomalé a těžkopádné. Teď však umělá inteligence slibuje revoluci: inteligentní agenti, schopní rozhodovat, plánovat i predikovat v reálném čase, mohou nahradit stovky úředníků a zkrátit týmy tak, aby byly pružné, odolné a nesnadným cílem. Ale jak hluboká má změna být a čí role zůstává nezastupitelná?

Současný vojenský štáb by postavou a organizací překvapil i Napoleona, protože architektura velení téměř nepocítila proměnu od pradávných dob, ačkoli bojová pole už dávno překročila pozemní řady na stále více domén – vzdušnou, kosmickou i digitální. Řídící týmy se rozrostly, aby se vypořádaly se složitostí bojiště a růstem objemu informací, čímž se zvýšil počet úrovní, zpomalilo rozhodování a vytvořil se zmatek v koordinaci, který může ohrozit misi. Navíc se tradiční štáby stanou lehkým cílem pro moderní zbraně – pevné, centralizované velení láká přesné údery, jak se prokazatelně děje například na Ukrajině.

Revoluce ve velení: AI na scéně

Umělá inteligence – konkrétně autonomní a cílevědomí agenti založení na LLM (velkých jazykových modelech) – mohou převzít rutinní operace: automatickou tvorbu zpráv, rozbor zpravodajských dat, modelování hrozeb a přípravu operačních plánů. To umožňuje rychlejší a kontextově přesnější rozhodování. Na pokusné úrovni – například ve spolupráci s Marine Corps University – základní modely ukázaly schopnost výrazně zkrátit čas potřebný pro aktualizaci plánů, navrhnout kreativní reakce a uvolnit lidský personál pro strategicky náročnější úkoly.

Menší štáby mohou efektivněji řídit i více scénářů paralelně; agenti mohou provozovat dynamické „červené týmy“ (red teaming) a plynule aktualizovat plány podle měnících se podmínek, aniž by se ztratil přehled nebo přístup k zásadním datům.

Adaptivní model jako budoucnost velení

Centrum Futures Lab think‑tankových badatelů z CSIS navrhlo tzv. „Adaptive Staff Model“ – princip, kdy AI a lidé pracují v neustálém zpětnovazebním cyklu: lidské zásahy obohacují plány, AI poskytuje rychlou analýzu, plán se přizpůsobuje situaci v reálném čase. Tito adaptivní agenti čerpají z historických vzorů, doktrín i aktuálního stavu bojové situace. Taková struktura se ukázala jako nejodolnější proti komplexním scénářům, jako jsou blokády, přesun sil či přesná úderná operace ve strategických prostorech, jako je Tchaj-wan nebo ostrovy v Pacifiku.

Rizika přetížení agenti ani lidské chyby

Zároveň není AI bez chyb. Základní modely (foundation models) mohou být „přefokuserované“ na triviální informace místo taktiky nebo mohou mít skryté zkreslení, která ovlivňují styl plánování. Bez adekvátního školení mohou lidé začít modely brát jako náhradu kritického myšlení – což je nebezpečné. AI nikdy nemůže nahradit strategickou intuici, ani schopnost rozhodovat pod tlakem hodnot a etiky.

Cesta k agentní mobilizaci: co je třeba změnit

Pro plné využití potenciálu AI-agentů je podle odborníků nutná instituční obnova – od výcviku důstojníků, inovace komunikace, digitální infrastruktury až po analýzu a odolnost vůči kybernetickým útokům. V armádních akademiích by se měl AI stát součástí osnov, aby budoucí velení četlo i kód jako strategický nástroj.

Aby však bylo velení skutečně agilní, bude nutné investovat do výpočetního výkonu, robustních sítí, kybernetické obrany a reálných testů modelů – jen tak lze zajistit, že agentní štáby neztratí kontrolu při selhání technologie.

Zdroje:
Redaktor vědecko-popularizačního serveru Nedd.cz, kde pravidelně publikuje články zabývající se aktuálními tématy z oblastí jako příroda, technologie i lidské zdraví. Rád kombinuje dostupné výzkumy a studie se srozumitelným podáním, protože je k ničemu publikovat články, které ocení pět lidí v republice. Ve volných chvílích rád chodí po lese a nebo alespoň po městě.

Nejnovější články