Senzacechtiví jedinci dokonce strašili veřejnost představou, že spuštění nejvýkonnějšího pozemského urychlovače vytvoří černou díru, která spolkne Zemi.

Nic takového se samozřejmě nestalo a urychlovač naopak přinesl zásadní objevy v čele s odhalením Higgsova bosonu, jednoho ze základních stavebních kamenů hmoty. Provoz inženýrsky enormně náročného zařízení se zároveň neobešel bez komplikací.

Ta nejzásadnější přišla několik dní po spuštění: 19. září roku 2008 způsobil únik tekutého helia explozivní reakci, během které bylo poškozeno 50 supravodivých magnetů. Náprava zabrala více než rok a urychlovač od té doby pracoval pouze na poloviční výkon.

zdroj: DBIS

Před dvěma lety byl odstaven a kromě servisních prací ho čekala příprava na nový, tentokrát už plný provoz. K obnovenému spuštění mělo dojít již před několika dny, ale start byl pozdržen zkratem v jednom z obvodů.

V CERNu samozřejmě nehodlají podcenit sebemenší maličkost a navíc nemohou urychlovač nahodit „jen tak“ – magnety je potřeba uvést do provozního napětí postupně, jako když zahříváte svaly pro nadcházející sportovní výkon.

Objev Higgsova bosonu je totiž pouze špičkou výzkumu, který urychlovač čeká. Ve frontě jeho potenciálních nálezů přešlapují především supersymetrické částice, jejichž existence zatím nebyla experimentálně prokázána.