Venuše měla oceány i stálé podnebí. Až do katastrofy...
29. 9. 2019 – 18:54 | Vesmír | Radek Chlup | Diskuze:
Jediná planety sluneční soustavy pojmenovaná po ženě (řecké bohyni lásky) je nehostinným místem pro život. V minulosti to tak patrně nebylo.
Před 700 miliony lety se na Venuši patrně rozpínaly oceány a převládalo tam stabilní podnebí. Pak se stala nějaká katastrofa.
Ačkoli nese planeta jméno po římské bohyni lásky a krásy, je Venuše jejím pravým opakem. Atmosféra planety je toxická a horká. Povrch se rovná nehostinné pustině, na které nemůže žádná forma života vzniknout.
Planeta pro život
Michael Way z Goddardova institutu pro vesmírná studia NASA na ženevském zasedání EPSC-DPS 2019 seznámil se svou studií, ze které vyplývá, že Venuše byla před 700 miliony lety podobná Zemi. Do té doby, po tři miliardy let se dala označit za obyvatelnou. Ne snad pro člověka, ale pro určité formy hostitelského života.
Way se svým týmem opírá svou hypotézu o údaje z jedné své starší studie a z dokumentů modelujících virtualizované světy (topografií podobných Venuši). Podle 3D matematického modelování GCM Way zjistil, že na Venuši byly v minulosti podmínky příznivé pro oceány, tektoniku desek a stabilní, mírné a klidné klima.
Tohle období mohlo trvat tři miliardy let. Na základně hypotéz o scénářích z různých míst a modelů vědci odhadují, že oceány na Venuši mohly být hluboké 310 metrů.
Na Venuši se tedy mohlo nacházet velké množství kapalné vody s mírnými povrchovými teplotami mezi dvaceti až čtyřiceti stupni Celsia, což nahrává nadšeným myšlenkám o dávné obyvatelnosti planety.
Proč se tedy Venuše změnila v to, čím je dnes? Podle Waye se na planetě stalo něco katastrofického.
Cyklus, kdy je CO2 přirozeně čištěn z atmosféry a absorbován do hornin, byl narušen. Od té doby je Venuše horká a její atmosféra je jedovatá, plná dusíku s oxidem uhličitým.
Way hovoří o katastrofě, ale neví přesně o jaké. Tvrdí, že do atmosféry muselo být vypuštěno obrovské množství plynu, kterého horniny nebyly schopné absorbovat.
Sopečné výbuchy?
Na Zemi můžeme najít hned několik případů masivního zamoření plynem. Například před 500 miliony lety na Sibiři. Tehdejší sopečné exploze jsou spojeny s masivním vymíráním druhů živočichů.
Na Venuši muselo něco takového stát v mnohonásobně větším měřítku.
Je tedy možné, že za touto katastrofou stála nadměrná sopečná činnost. Magmat na povrchu ztuhnul a zabránil horninám pohltit tak velké množství plynu.
Wayova hypotéza znamená další naději ve výzkumu exoplanet, které se nacházejí v obyvatelné zóně svých hvězd, ale jejich povrch a klima jsou přesto nehostinné. Co když tolik nehostinné nejsou?