Vesmír si spojujeme s černou barvou. Při pohledu na nebe sice vidíme moře světel, modře a bíle poblikávající mladé hvězdy, tmavě červené stopy vodíkových mračen. V součtu je však tmavý prostor vesmíru vítěz. A obrázky astronautů při výstupu do vesmírného prostoru mají vždy barvu noci.

Zrodily se fotony, aleluja

Magazín The Universe Today upozornil na studii mezinárodního týmu astrovědců publikovanou na webu Astrophysical Journal. Z ní vyplývá, že temná barva nepřevládala ve viditelném světle vždy. A vlastně mu určitou optikou nedominuje ani nyní.

Když vesmír vznikl před 13,8 miliardy let, neměl zpočátku žádnou barvu. Velký třesk je sice občas představován jako záblesk světla – ale to je jen metafora. Ve skutečnosti byl vesmír zpočátku tak horký, že žádné světlo v něm existovat nemohlo.

Tak to bylo po prvních deset sekund. To sice nezní jako dlouhá doba, ale ve skutečnosti během ní vesmír prošel tak velkou vlnou překotných změn, že se něco podobného nejspíše nebude už nikdy opakovat. Alespoň ne v našem vesmíru. Na každý pád, když se po deseti sekundách zrodily nositelky světla - fotony, ani poté neměly barvy vyhráno.

První skutečná barva

Fotony už mohly existovat, ale nemohly nikam cestovat. Vesmírný prostor byl stále přeplněný hustou plazmou. Možná, že mohla mít jasnou barvu, kterou bychom vnímali jako bílou. Ale nebyla s to ji přenášet skrz fotony dál.

Říkat této barvě „barva“, by bylo jako tvrdit, že statický šum vysílání je svébytný televizní program. Barva, jak ji chápeme, se zrodila nejdřív po 380 tisících dalších letech.

V té době plazma díky expanzi vesmíru i jeho ochlazení svou hustotu snížila natolik, že fotony mohly začít létat prostorem. Vesmír měl stále podobu různě hustého média vodíku a hélia, ale kdyby tehdy existovaly nějaké oči, konečně mohly něco pozorovat.

Co by tyto spatřily? Byl by to nejspíš oranžový odstín – podobný světlu, jaký vrhá hořící oheň. Médium stále ještě žhavé po Velkém třesku začalo chladnout do nám známého barevného spektra. A chladlo dál.

Barva raného vesmíru. | zdroj: kredit-Planck/IPAC

Během dalších miliard let se oranžová změnila na rudou, až nakonec ztmavla. Tou dobou však již začaly vesmír prozařovat první hvězdy, patrně světlomodrého světla.

Dáte si kosmické latté?

V roce 2002 změřili dva astrofyzikové – Karl Glazebrook a Ivan Baldry – světlo z 200 tisíc galaxií, z nichž každá obsahuje miliardy hvězd. Jejich spektra pomocí počítače zprůměrovali do jediné barvy viditelné lidským okem.

Výsledkem byla světle hnědá či spíš béžová, která připomínala kávu s mlékem. Astrofyzikové proto našli pro tento odstín název – kosmické latté.

Tato barva se však bude měnit. Za desítky miliard let nejspíš bude ve vesmíru prostor jen pro bílé trpaslíky a černé díry. A s nimi se definice barvy opět změní.

Za triliony let patrně nebude existovat nic, co by mohlo světlo vyzařovat. Technicky vzato tak bude možné mluvit o tom, že vesmír je černý. Ale tato „barva“ bude opět daná jen nepřítomností fotonů než čímkoliv jiným.

To vše se stane samozřejmě je tehdy, že vesmír do té doby neskončí.