Vesmír

Tajemný mezihvězdný objekt 31/ATLAS dosáhl takzvaného perihélia, tedy nejmenší vzdálenosti od Slunce. Nachází se od něj ve vzdálenosti zhruba 261 milionů kilometrů. Podle harvardského astronoma Aviho Loeba jde o ideální příležitost zjistit, zda se skutečně jedná o kometu, nebo máme ve Sluneční soustavě „vetřelce“.

Než vznikla Země, existovala její dávná předchůdkyně – takzvaná proto-Země, rozžhavená planeta tvořená lávou a horninami. Před zhruba 4,5 miliardami let do ní narazilo těleso velikosti Marsu, které ji téměř zničilo a zároveň vytvořilo Měsíc. Vědci se domnívali, že všechny stopy této původní planety byly dávno ztraceny.

Na tajemném měsíci Titan, obíhajícím planetu Saturn, byla objevena forma chemické reakce, která by podle všeho neměla být možná — struktura, v níž se spojují látky, jež by se za běžných podmínek nikdy nesetkaly

Tým vědců z Stockholm University vyšel vstříc tajemné historii a prozkoumal přes 106 000 starých astronomických desek — a našel důkazy, že více než třetina z blekých záblesků světla se objevila mimo zónu, kde by měla být příčinou jen náhodná přírodní jev – v místě, kde by měla dominovat stíněná Zemí. Tyto výsledky mění naše chápání noční oblohy a možného vlivu orbitálních objektů či odrazů slunečního světla.

Podle současných modelů měl Velký třesk vytvořit stejné množství hmoty a antihmoty, které by se vzájemně anihilovaly a ve vesmíru by nezbylo nic než světlo. A přesto planety, hvězdy i lidé jsou složeni z hmoty, zatímco antihmoty je v kosmu jen nepatrné množství.

Plán společnosti Reflect Orbital, který počítá s vysláním na oběžnou dráhu Země více než čtyř tisíce zrcadel odrážejících sluneční světlo zpět na planetu, vyvolal ostrou kritiku vědců i ekologů. Projekt má podle firmy pomoci prodloužit denní dobu a umožnit tak výrobu solární energie i po západu slunce. Dopady mohou být drastické.