Ve sci-fi filmech se často setkáváme s klišé kosmické lodi ztracené ve vesmíru. Ale co když se ztratí v oceánu?

Vědci používají sofistikované matematické modely i stovky pozorování s cílem vypočítat, jak pravděpodobné je, že asteroid zasáhne Zemi. Pomocí orbitálních simulací, Monte Carlo analýz a stupnice Torino sledují každý krok, aby eliminovali nejistoty. Jak se z rozmazané trajektorie stává konkrétní procento – a proč riziko zpravidla klesá s přibývajícími daty?

Po celá desetiletí fascinují černé díry vědce i veřejnost. Tyto obrovské objekty, vzniklé kolapsem hmotných hvězd, jsou proslulé svou gigantickou gravitační silou, která nepropustí ze svých spárů ani světlo. A co kdybychom vám řekli, že dost možná ve svém pokoji máte miniaturní černé díry? 

Asteroid 2024 YR4 sice naši planetu mine, to však neznamená, že nás neohrožuje. Vzrostlo totiž riziko srážky s Měsícem. V takovém případě by k Zemi zamířilo ohromné množství úlomků z naší přirozené družice.

Experiment ANITA na Antarktidě zachytil vzácné rádiové pulsy, které přicházejí nikoli z vesmíru, ale z hlubin ledové masy pod balónem. Signály jsou chycené kolem 30° pod horizontem – což je v rozporu s modelem interakcí částic. Nová analýza uvádí, že nejde o známé neutrina. Příčina zůstává tajemstvím – možná jde o neznámý objekt, vychýlenou radio propagaci nebo dokonce neznámou fyziku.

Před více než půl stoletím astronauti z programu Apollo na měsíčním povrchu narazili na něco překvapivého. Obrovské množství oranžových „korálků“. Podle vědců pocházejí z doby před více než třemi miliardami let, kdy byly sopečné erupce na dnes již neaktivním přirozeném satelitu Země na denním pořádku.