Supermasivní černá díra PG1211+143 nacházející se v centru Seyfertovy galaxie si ukousla příliš velké sousto. Po spořádání velkého množství hmoty došlo v její bezprostřední blízkosti k ohromujícímu výtrysku materiálu.

Letos v červenci a srpnu se zrychlí rotace Země, což znamená, že se během léta dny zkrátí. Dojde tedy k narušení dlouhodobého trendu jejího zpomalování. Vědci si stále lámou hlavu nad tím, co za touto odchylkou stojí. Možných vysvětlení je celá řada, stále se však žádné nepodařilo s dočasným zrychlením spojit.

Podle studie provedené týmem australských vědců není měsíční prach nebezpečný, jak se odborníci obávali. Ve skutečnosti je méně rizikový pro lidské zdraví než znečištění ovzduší na naší planetě.

Ve sci-fi filmech se často setkáváme s klišé kosmické lodi ztracené ve vesmíru. Ale co když se ztratí v oceánu?

Vědci používají sofistikované matematické modely i stovky pozorování s cílem vypočítat, jak pravděpodobné je, že asteroid zasáhne Zemi. Pomocí orbitálních simulací, Monte Carlo analýz a stupnice Torino sledují každý krok, aby eliminovali nejistoty. Jak se z rozmazané trajektorie stává konkrétní procento – a proč riziko zpravidla klesá s přibývajícími daty?

Po celá desetiletí fascinují černé díry vědce i veřejnost. Tyto obrovské objekty, vzniklé kolapsem hmotných hvězd, jsou proslulé svou gigantickou gravitační silou, která nepropustí ze svých spárů ani světlo. A co kdybychom vám řekli, že dost možná ve svém pokoji máte miniaturní černé díry?