Vesmír

V roce 1974 publikoval tehdy dvaatřicetiletý teoretický fyzik Stephen Hawking krátký článek v časopise Nature. Text měl sotva dvě stránky, ale jeho důsledky změnily celý obor astrofyziky. Hawking v něm ukázal, že černé díry nejsou absolutní pasti, z nichž nic neunikne. Naopak mohou vyzařovat energii a postupně se vypařovat. Tento koncept, dnes známý jako Hawkingovo záření, patří k nejvlivnějším myšlenkám moderní fyziky.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) čelí tlaku ze strany Číny kvůli odkladu přistání lidské posádky na Měsíci. A je si toho plně vědom. Vítězství Pekingu v závodě o naši přirozenou družici by mohlo mít fatální politické důsledky. Mohlo by mít zásadní dopady pro mezinárodní politiku a rovnováhu sil na Zemi i ve vesmíru Kdo přijde dříve, ten nastavuje pravidla.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) umožnil astronomům vytvořit 3D mapu horní atmosféry Uranu. Nabídl tak pohled na tajemné polární záře, extrémně nakloněné magnetické pole a pokračující ochlazování planety.

Rakety startující do vesmíru a satelity vracející se na Zemi zasévají do atmosféry škodlivé částice, které poškozují ozonovou vrstvu, varuje v nové eseji trojice astronomů.

Z ptačí perspektivy vypadají jako obrovské pavučiny, ve skutečnosti se však jedná o systém nízkých hřebenů vyhloubených vodou. Vozítko Curiosity amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) je na marťanské hoře Sharp zkoumá šest měsíců. Jeho data naznačují, že voda se na Marsu mohla udržet déle, než se dosud myslelo.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS se každým dnem vzdaluje od Sluneční soustavy a na rozloučenou za sebou nechává velké množství oxidu uhličitého a vodní páry, potenciálně sahajících miliardy let do minulosti. Někteří vědci stále věří, že je možné teprve třetí mezihvězdný objekt zaznamenaný v historii „dohonit sondou“.