Muž použil detektor kovu a našel těžký, rudý kámen v hlíně starého dolu — myslel si, že objevil zlatý nuget. Po letech zoufalých pokusů o rozbití, mnoha řemeslných nezdarech a téměř opuštěném nálezu se ukázalo, že to, co držel v ruce, není nic menšího než 4,6 miliardy let starý meteorit. Pro vědce je dnes daleko cennější než zlato. Jak se stal nález zamilovanou legendou mezi geology — a co nám říká o vzniku Sluneční soustavy?

Americký fyzik Robert Scherrer v nové studii přirovnal průlet primordiálních černých děr lidským tělem ke kulce vypálené ze střelné zbraně. Míra poškození by se odvíjela podle její hmotnosti, došel k závěru odborník.

Po téměř sto letech, co astronomové poprvé vyslovili domněnku o existenci temné hmoty, profesor Tomonori Totani z Tokijské univerzity tvrdí, že její podpis může nést gama záření, vycházející ze středu Mléčné dráhy. Analýzou dat teleskopu Fermi amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zjistil, že rozložení gama fotonů přesně odpovídá „haló temné hmoty“.

Teorie relativity Alberta Einsteina změnila naše chápání prostoru, času a gravitace, selhává ale u řešení samotného Velkého třesku. V okamžiku zrodu kosmu se fyzikovy rovnice rozpadly, což do dnešních dnů brání vědcům ve vytvoření kompletního obrazu o vesmíru. Změnit by to mohla takzvaná numerická relativita.

Zatímco titulky plní zprávy o mezihvězdném objektu 3l/ATLAS, americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA prostřednictvím dalekohledu WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) pozoruje záhadnou rudou kouli pojmenovanou CWISE J1249, řítící se Mléčnou dráhou rychlostí více než 1,6 milionu kilometrů v hodině. Tak rychlý objekt, navíc s takovým složením, ještě nikdo nikdy nezachytil.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chystá na červen 2026 ambiciózní, technicky odvážnou misi k teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory (dále jen teleskop Swift), jejíž oběžná dráha postupně klesá v důsledku slábnoucímu odporu vzduchu. Pokud bude tento proces pokračovat, shoří v atmosféře.