Ve vnějším okraji naší sluneční soustavy možná číhá dosud neobjevený – poměrně malý – planetární svět. Nový návrh astronoma Amir Siraj naznačuje, že „Planeta Y“ o velikosti někde mezi Merkurem a Zemí by mohl vysvětlit zvláštní sklon drah asi 50 trans­Neptunových objektů (TNO) – a co víc, mohl by být blíže, než populární hypotéza Planet Nine.

Astronomové objevili už více než šest tisíc exoplanet a statistiky naznačují, že ve vesmíru musí existovat nespočet světů s potenciálem hostit život. A přesto jsme žádné známky mimozemských civilizací dosud nenašli.

Po desetiletí si astronomové lámou hlavu nad tajemným zářením gama paprsků, které vychází z centra Mléčné dráhy. Nikdo přesně neví, odkud pochází – zda jde o důsledek srážek částic temné hmoty, nebo o energii z rychle rotujících neutronových hvězd známých jako pulsary.

Ekonomika Ruska se ocitla kvůli válce na Ukrajině ve vážných problémech, což zasáhlo i jeho vesmírný program. Kdysi průkopník v dobývání kosmu čelí vážným finančním problémům a závod v dobývání vesmíru prohrává. 1. ledna 2026 však vejde v platnost nová legislativa, jež dá státní vesmírné společnosti Roskosmos pravomoc uzavírat smlouvy s inzerenty.

Lunární kráter South Pole–Aitken (SPA) o délce přes 1 900 kilometrů možná nevznikl přímým nárazem asteroidu, jak se dlouho předpokládalo. Nová studie ukazuje, že obří útvar na odvrácené straně Měsíce je zřejmě výsledkem šikmého, „na jih směřujícího“ úderu, k němuž došlo před 4,3 miliardami let.

Vesmír je podle fyzikálních zákonů naprosto tiché místo. Chybí v něm vzduch, vítr i jakékoli médium, kterým by se zvuk šířil. Přesto v říjnu roku 2003 zažil čínský astronaut Jang Li-wej (Yang Liwei) něco, co odporuje všem učebnicím. Během svého historického letu na palubě kosmické lodi Šen-čou 5 (Shenzhou 5) podle svých slov slyšel zvláštní rytmické klepání, „jako by někdo do kapsle tloukl kladivem“.