Vesmír

Jupiterův měsíc Europa už přes dvacet let patří mezi nejslibnější místa sluneční soustavy v hledání mimozemského života, právě díky obřímu oceánu tekuté vody, který se pravděpodobně skrývá pod jeho ledovým povrchem. Nová studie amerického týmu ale zpochybňuje klíčový předpoklad, na kterém stavěly plány budoucích misí, totiž že se voda z tohoto hlubokého oceánu dokáže dostat blízko k povrchu, kde by ji sondy mohly snadněji zachytit.

Sluneční bouře se většinou promění v nádhernou nebeskou podívanou – polární záři. Mohou však negativně ovlivnit funkčnost satelitů a GPS. Vědci se obávají hlavně mimořádně silných slunečních bouří, které by mohly způsobit chaos. Přišli proto s odvážným návrhem v podobě „vesmírného airbagu“.

Představte si situaci jako ve filmu k Zemi hleď! (Don't Look Up). K naší planetě se řítí obří kometa nebo asteroid. Jednotlivé státy spolu koordinují planetární obranu. Jenomže jak zasáhnou? Mise DART sice ukázala, že lze planetku vychýlit z dráhy sondou, na takovou operaci je ale potřeba mnoho času. Navíc není jasné, zda by fungovala u větších objektů.

Datová centra na oběžné dráze mají podle některých technologických miliardářů vyřešit rostoucí nároky umělé inteligence (AI). Nová petice ale varuje, že podobný plán by mohl přinést katastrofální důsledky pro atmosféru, ozonovou vrstvu i lidské zdraví.

V atmosféře Venuše se před lety objevilo něco, co astronomové dodnes nedokážou spolehlivě vysvětlit. Během pouhých 36 minut pozorování zachytil experimentální přístroj obří soustředné prstence, které obepínaly velkou část osvětlené strany planety. Běžnými metodami přitom nebyly vůbec vidět.

Mohla by vyspělá mimozemská civilizace využívat energii černých děr? Přestože podobná myšlenka zní jako ze sci-fi filmu, právě o ní loni debatovali špičkoví astronomové, fyzici i odborníci na umělou inteligenci (AI) během dvoudenního setkání na americkém MIT.