Vědci na základě analýz lunárních vzorků z mise Apollo věřili, že sopečná aktivita na Měsíci utichla někdy před 2,8 miliardami let. Čínští experti však ve vzorcích z mise Chang'e-5, kterou poslala čínská kosmická agentura na naši přirozenou družici v prosinci 2020, našli vulkanické skleněné korálky, podle nichž sopečná aktivita na Měsíci pokračovala ještě před 123 miliony let. Nová studie zpochybňuje dlouhodobé přesvědčení o tamních geologických procesech. 

Nový výzkum ukazuje, že čas na Marsu plyne znatelně rychleji než na Zemi – a to i podle extrémně přesných měření atomových hodin. Tato odlišnost, i když triviální ve každodenním lidském měřítku, bude mít zásadní důsledky pro navigaci, komunikaci a synchronizaci systémů při budoucích misích na rudou planetu.

Astronomové z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) díky dalekohledu Jamese Webba objevili bizarní planetu s ještě bizarnější hvězdou.

Na ledové kůře Jupiterova měsíce Europa se skrývá jedna z nejpodivuhodnějších geologických záhad naší sluneční soustavy: rozsáhlé, pavučině podobné struktury známé jako Damhán Alla. Po více než dvaceti letech od prvního objevu nyní vědci přichází s první ucelenou teorií o jejich vzniku – a může mít hlubší význam pro pochopení, kde se pod povrchem skrývá kapalná voda a potenciálně i život. Nové experimenty přinášejí analogie s jevy, které dobře známe z naší planety, a přibližují nás tomu, co se děje na jednom z nejzajímavějších světů sluneční soustavy

Amatérští astronomové už mohou pozorovat 3l/ATLAS od konce listopadu. Teprve třetí zaznamenaný mezihvězdný objekt se přibližuje k Zemi a v pátek (dnes, 19. prosince) se k ní dostane vůbec nejblíže, než opustí Sluneční soustavu. Pro většinu lidí kometa nebude pozorovatelná, sledovat ji však lze v živém přenosu.

Harvardský vědec Avi Loeb upozornil na novou studii španělských astronomů, kteří dalekohledem Two-Meter Twin Telescope (TTT) zaznamenali u mezihvězdného objektu 3l/ATLAS. „kymácející se výtrysk ve vysoké výšce“.