Vesmír
Jaderný výbuch může zachránit Zemi, nebo selhat. Rozhodne tvar kamene
13. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Kdyby k Zemi mířil velký asteroid a nebyl čas na nic jiného, poslední možností by byl jaderný výbuch v jeho blízkosti. Nové simulace z amerických Sandijských národních laboratoří ale ukazují háček: u nepravidelného tělesa může stejný výbuch postrčit asteroid pětkrát silněji nebo pětkrát slaběji, podle toho, z které strany přijde.
Krabice velká jako pračka postavila ve vesmíru to, co dosud zvládli jen astronauti
13. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Malý robot na oběžné dráze poprvé sám postavil kus konstrukce, aniž by mu pomáhal astronaut. Zatím jde o jedinou sekci budoucí antény, ale inženýři z Kalifornského technologického institutu tím otevírají cestu k vesmírným stavbám, které by se do žádné rakety nevešly.
Nejchladnější místo, jaké člověk kdy vyrobil, krouží nad našimi hlavami
11. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Na čínské vesmírné stanici Tiangong vznikl oblak atomů s teplotou 9,7 pikokelvinu. To je méně než deset biliontin stupně nad absolutní nulou a zhruba čtvrtina dosavadního rekordu. Pomohl k tomu stav beztíže, ve kterém atomy nepadají a vědci je mohou nechat volně „vychladnout“ celých sedm sekund.
Pod Marsem možná stále hřeje magma, naznačují nová měření
7. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Mars se dlouho považoval za geologicky mrtvou planetu, jejíž sopky vyhasly před dávnými věky. Evropská sonda ExoMars Trace Gas Orbiter však nad čerstvými puklinami na úbočí obří sopky Alba Mons opakovaně zachytila chlorovodík, plyn, který na Zemi typicky uniká z magmatických průduchů. Vědci z toho usuzují, že pod povrchem rudé planety může dosud dřímat žhavé magma.
Magnetické exploze nad póly: mise TRACERS poprvé oddělila prostor od času
4. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Nad magnetickými póly Země jsou místa, kde se magnetické pole sbíhá jako trychtýř a kudy k nám proniká sluneční vítr. Dvojice družic NASA TRACERS je proletěla 207krát a zjistila, že děj, který tam uvolňuje obrovskou energii, se většinou přesouvá z místa na místo, místo aby se zapínal a vypínal. Výsledek pomůže lépe předpovídat kosmické počasí.
Sluneční superbouře prolomila štít, který měl být neprolomitelný
3. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Když v květnu 2024 zasáhla Zemi nejsilnější geomagnetická bouře za poslední dvě desetiletí, lidé obdivovali polární záře až hluboko na jihu. Japonská družice Arase mezitím měřila něco, co se podle učebnic stát nemělo. Uvnitř oblasti, kterou vědci považovali za neprostupnou pro nejenergičtější elektrony, jich najednou bylo víc než pětitisíckrát tolik než před bouří.
Největší fotoaparát světa vylovil za Neptunem těleso, které obíhá Slunce 281 let
31. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Nová observatoř v Chile ohlásila svůj první velký objev v naší vlastní Sluneční soustavě. Těleso 2026 ED138 obíhá daleko za Plutem, má dráhu skloněnou o 25 stupňů a podle prvních odhadů může patřit k největším ledovým světům, jaké známe. Unikalo pozornosti hlavně proto, že se skrývalo v přeplněné části oblohy.
Vidí to, co se k zemskému povrchu nikdy nedostane. Česko pomohlo postavit čtveřici unikátních teleskopů
29. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Na vrcholu ostrova La Palma stojí čtyři teleskopy, každý se zrcadlem širokým jako dva autobusy za sebou. Nehledí přímo do vesmíru, ale do zemské atmosféry, kde zachycují nepatrné modré záblesky, které vyvolává gama záření z nejbouřlivějších míst kosmu. V polovině října byla čtveřice slavnostně uvedena do provozu. Za jejich optickým systémem stojí z velké části čeští vědci.