Vesmír

Desetidenní mise Artemis II je riskantní a má to svůj důvod. Jedná se o zátěžový test s vysokými sázkami. Je zásadní pro zajištění budoucnosti lidstva na Měsíci a dalších světech.

Posádka kosmické lodi Orion při své cestě k Měsíci čelí drsnému kosmickému počasí. Největší nebezpečí představují sluneční energetické částice a galaktické kosmické záření. Mise Artemis II probíhá v období slunečního maxima. To je dobrá i špatná zpráva, naznačuje Patricie Reiffová, profesorka fyziky a astronomie na Rice University v Houstonu v Texasu.

Raketa Space Launch System (SLS) úspěšně vynesla na oběžnou dráhu kapsli Orion, která právě míří k Měsíci. Start provázely drobné technické problémy a na palubě kapsle se vyskytly potíže (již vyřešené) s toaletou. Čtyřčlenná posádka tak za sebou má jednu z nejnebezpečnějších částí mise. Ta nejhorší ji však teprve čeká.

Robotické vozítko Perseverance učinilo další velký objev. V několika oblázcích našlo drobná zrnka korundu (krystalický oxid hlinitý), mimořádně tvrdého minerálu, jehož barevné odrůdy známe ze Země jako rubín či safír.

Spermie ve vesmíru ztrácejí orientaci a hůř hledají cestu k vajíčku, ukazuje nová studie vědců z australské Univerzity v Adelaide. V prostředí mikrogravitace se podle nich chovají podobně jako astronaut bez opory – převracejí se, bloudí a nedokážou určit směr. V experimentech, které simulovaly stav beztíže, měly lidské spermie asi o 40 procent nižší úspěšnost při hledání „cíle“ než v běžných podmínkách na Zemi.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v lednu oznámil první evakuaci Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) za její pětadvacetiletou historii.