Přesně před 25 lety vstoupila na palubu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) první stálá posádka. Američan William Shepherd a ruští kosmonauti Sergej Krikaljov a Jurij Gidzenko tak zahájili nepřetržité osídlení prvního dlouhodobě obývaného místa mimo planetu Zemi. Jejich společná mise symbolizovala nebývalou spolupráci dvou někdejších rivalů studené války, která pokračuje i navzdory současnému napětí mezi USA a Ruskem a válce na Ukrajině.

Teprve třetí pozorovaný mezihvězdný objekt 31/ATLAS dosáhl 29. října svého nejbližšího bodu ke Slunci. Kontroverzní astronom Avi Loeb tvrdil, že v těsné blízkosti naší hvězdy může dojít k jeho zpomalení, což by prozradilo jeho „umělý původ“. Vědce však zaujal jiný efekt – 31/ATLAS se náhle rozsvítil jako žárovka.

Sluneční erupce a výrony plazmatu, takzvané koronální výrony hmoty (CME), dnes považujeme hlavně za hrozbu pro funkčnost technologií a elektrické sítě. Podle nové studie japonských vědců však mohly mít před miliardami let zásadní roli. Tvrdí, že mohly nastartovat vznik života na Zemi.

Než vznikla Země, existovala její dávná předchůdkyně – takzvaná proto-Země, rozžhavená planeta tvořená lávou a horninami. Před zhruba 4,5 miliardami let do ní narazilo těleso velikosti Marsu, které ji téměř zničilo a zároveň vytvořilo Měsíc. Vědci se domnívali, že všechny stopy této původní planety byly dávno ztraceny.

Na tajemném měsíci Titan, obíhajícím planetu Saturn, byla objevena forma chemické reakce, která by podle všeho neměla být možná — struktura, v níž se spojují látky, jež by se za běžných podmínek nikdy nesetkaly

V našem širším kosmickém sousedství, ve vzdálenosti asi 145 světelných let, se nachází jeden výjimečně starý vesmírný mrchožrout –  bílý trpaslík LSPM J0207+3331. Těleso, vzniklé před zhruba třemi miliardami let po zániku hvězdy o něco hmotnější než naše Slunce, naznačuje, co jednou může potkat i Zemi.