Vesmír

Titan, největší měsíc Saturnu, je jediným známým satelitem ve sluneční soustavě, který má o 50 procent rozsáhlejší atmosféru než Země. To ale není všechno – podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) bychom ho v budoucnu mohli využít jako předsunutou základnu k prozkoumávání vzdálenějšího  vesmíru. Podle vědců z Goddard Space Flight Center je Titan lukrativním zdrojem komplexních uhlovodíků, a to jak v kapalné, tak pevné formě.

Potřebuje vědomí kosti, maso a krev? Takovou otázku si položil vědec Eric Schwitzgebel z Kalifornské univerzity v Riverside a postgraduální student Jeremy Pober z Lisabonské univerzity.

Astronaut Mark Watney ve filmu Marťan uvíznul na Marsu. Aby neumřel hlady, vypěstoval brambory z vlastních výkalů. I přes úspěch mezi kritiky nadzdvihl u snímku obočí nejeden fanoušek tvrdé vědy. Zase takový přestřel to ale nebyl, zjistila nová studie vědce Harrisona Cokera z texaské univerzity A&M. Biologický odpad by skutečně bylo možné použít k přeměně regolitu na „výživnější půdu“. 

Problémy na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se dál prohlubují. Kvůli přetrvávajícímu úniku vzduchu v ruském modulu musel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) začátkem června preventivně ukrýt pět astronautů do připojené kosmické lodi Dragon. Obávala se totiž, že plánovaná oprava by mohla situaci ještě zhoršit.

Astronomové pozorovali jeden z nejextrémnějších kosmických větrů, jaký kdy byl zaznamenán u supermasivní černé díry. Proud hmoty se pohybuje rychlostí až 30 procent rychlosti světla a podle vědců může zásadně ovlivňovat vývoj celé galaxie.

Vědci možná vyřešili záhadu, která astronomy zaměstnávala více než půl století. Supermasivní černá díra Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy podle nového výzkumu skutečně vypouští kosmický vítr. Dosud se přitom zdálo, že je v tomto ohledu výjimkou mezi známými supermasivními černými dírami.