Vesmír

Umělá inteligence (AI) spotřebovává stále více výpočetního výkonu a technologické společnosti hledají nové způsoby, jak uspokojit rostoucí poptávku. Jedním z nejodvážnějších nápadů jsou datová centra na oběžné dráze, která by nepřetržitě využívala sluneční energii. Podle části odborníků je ale podobná vize zatím spíše sci-fi.

První kontakt s mimozemskou civilizací by zřejmě nevypadal jako hollywoodská podívaná s létajícími talíři. Podle vědců by všechno začalo nenápadně podivným signálem zachyceným radioteleskopem, který by měsíce či roky procházel pečlivým ověřováním. Právě proto odborníci aktualizovali protokol, jenž má lidstvu pomoci zvládnout jeden z nejvýznamnějších potenciálních objevů v historii.

Čína dosáhla významného milníku ve výzkumu vesmíru. Sonda Tianwen-2 dorazila k asteroidu Kamo'oalewa, jednomu z takzvaných kvaziměsíců Země, a chystá se na historický pokus o přistání. Pokud uspěje, půjde o první misi svého druhu.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se chystá na neobvyklou záchrannou akci. Do vesmíru vyšle robotickou loď Link, která se pokusí prodloužit život observatoře Swift. Ta od roku 2004 sleduje gama záblesky, tedy jedny z nejenergetičtějších událostí ve vesmíru, a astronomům pomohla nahlédnout do dávné historie kosmu.

Na povrchu Slunce se objevila jedna z největších skupin slunečních skvrn posledních měsíců a viditelná je i z Česka. Fenomén označovaný jako AR4478 je natolik výrazný, že ho lidé mohou spatřit i bez dalekohledu. Má to ale zásadní podmínku: pozorování je bezpečné pouze přes speciální brýle určené pro sledování zatmění Slunce nebo jiné certifikované filtry.

V roce 1950 se fyzik Enrico Fermi zeptal kolegů u oběda na jednoduchou otázku: kde jsou všichni? Vesmír je starý, obrovský a plný hvězd — a přesto žádný signál mimozemské civilizace. Nová studie SETI Institute publikovaná v březnu 2026 nabízí část odpovědi: signály možná existují, ale hvězdné prostředí je rozmaže dříve, než k nám doletí.