Vesmír

Japonská sonda Hajabusa2 míří k malému a rychle rotujícímu asteroidu 1998 KY26. Očekává se, že k cíli dorazí koncem července 2031. Do té doby zůstává otázkou, o jaký objekt vlastně jde. 1998 KY26 je totiž kandidátem na zcela novou třídu objektů. Vědci ho zařadili do kategorie „temné komety“.

Budoucí astronauti mířící na Měsíc a Mars možná nebudou potřebovat pračku ani vodu. Vědci vyvinuli technologii využívající studené plazma, která dokáže ničit bakterie na oblečení a vybavení kosmických základen, a mohla by tak vyřešit jeden z překvapivě důležitých problémů dlouhodobého života ve vesmíru.

Představa zemědělství na Marsu působí jako nedosažitelná fantazie. Marťanský regolit má vysoké alkalické pH, obsahuje toxické prvky a postrádá živiny důležité pro pěstování plodin. Existují však houby, které tyto toxické prvky metabolizují a zároveň produkují fosfáty a další živiny klíčové pro organický život.

Přibývající války, klimatické změny, přírodní katastrofy a celková nestabilita světa nutí k zamyšlení, jak zachovat kulturní dědictví lidstva v případě ohrožení jeho existence. S řešením přišla japonská letecká společnost Japan Airlines (JAL). Ve spolupráci s firmou Jalux ze skupiny JAL a japonským start-upem ispace chce ukládat předměty kulturní hodnoty na Měsíci, který by sloužil jako kosmický trezor.

Vědci už desítky let pracují se čtyřmi základními silami, které podle fyziky formují celý vesmír. Jde o gravitaci, elektromagnetismus a silnou a slabou jadernou interakci. Nová studie ale naznačuje, že realita může být složitější. Výzkumníci totiž znovu otevřeli možnost existence páté síly přírody.

Slunce může hrát v návratu trosek z nízké oběžné dráhy Země větší roli, než vědci dosud předpokládali. Nová studie ukázala, že období silnější sluneční aktivity souvisejí s rychlejším návratem vesmírného odpadu do atmosféry.