Vesmír

V prosinci 2019 se po dobu přibližně 60 minut zvýšil jas jediné hvězdy ve Velkém Magellanově mračnu – zatímco všechny sousední hvězdy zůstaly klidné. Tým z Swinburne University právě publikoval analýzu: objekt zodpovědný za záblesk je 100 000krát pravděpodobněji součástí temné hmoty naší galaxie než jakéhokoli hvězdného tělesa. A pokud platí nejexotičtější hypotéza, mohla Phoebe vzniknout ještě před prvním atomem.

Japonská sonda Hajabusa2 míří k malému a rychle rotujícímu asteroidu 1998 KY26. Očekává se, že k cíli dorazí koncem července 2031. Do té doby zůstává otázkou, o jaký objekt vlastně jde. 1998 KY26 je totiž kandidátem na zcela novou třídu objektů. Vědci ho zařadili do kategorie „temné komety“.

Budoucí astronauti mířící na Měsíc a Mars možná nebudou potřebovat pračku ani vodu. Vědci vyvinuli technologii využívající studené plazma, která dokáže ničit bakterie na oblečení a vybavení kosmických základen, a mohla by tak vyřešit jeden z překvapivě důležitých problémů dlouhodobého života ve vesmíru.

Můžeme se rozmnožovat v drsném kosmickém prostředí? Odpověď na tuto otázku rozhodne, zda bude lidstvo schopno kolonizovat Měsíc, Mars a možná i vzdálenější světy ve vesmíru. Najít ji se rozhodla Čína, která k vesmírné stanici Tchien-kung vyslala syntetická lidská embrya.

Přibývající války, klimatické změny, přírodní katastrofy a celková nestabilita světa nutí k zamyšlení, jak zachovat kulturní dědictví lidstva v případě ohrožení jeho existence. S řešením přišla japonská letecká společnost Japan Airlines (JAL). Ve spolupráci s firmou Jalux ze skupiny JAL a japonským start-upem ispace chce ukládat předměty kulturní hodnoty na Měsíci, který by sloužil jako kosmický trezor.

Vědci už desítky let pracují se čtyřmi základními silami, které podle fyziky formují celý vesmír. Jde o gravitaci, elektromagnetismus a silnou a slabou jadernou interakci. Nová studie ale naznačuje, že realita může být složitější. Výzkumníci totiž znovu otevřeli možnost existence páté síly přírody.