Vesmír
Magnetické exploze nad póly: mise TRACERS poprvé oddělila prostor od času
4. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Nad magnetickými póly Země jsou místa, kde se magnetické pole sbíhá jako trychtýř a kudy k nám proniká sluneční vítr. Dvojice družic NASA TRACERS je proletěla 207krát a zjistila, že děj, který tam uvolňuje obrovskou energii, se většinou přesouvá z místa na místo, místo aby se zapínal a vypínal. Výsledek pomůže lépe předpovídat kosmické počasí.
Sluneční superbouře prolomila štít, který měl být neprolomitelný
3. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Když v květnu 2024 zasáhla Zemi nejsilnější geomagnetická bouře za poslední dvě desetiletí, lidé obdivovali polární záře až hluboko na jihu. Japonská družice Arase mezitím měřila něco, co se podle učebnic stát nemělo. Uvnitř oblasti, kterou vědci považovali za neprostupnou pro nejenergičtější elektrony, jich najednou bylo víc než pětitisíckrát tolik než před bouří.
Největší fotoaparát světa vylovil za Neptunem těleso, které obíhá Slunce 281 let
31. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Nová observatoř v Chile ohlásila svůj první velký objev v naší vlastní Sluneční soustavě. Těleso 2026 ED138 obíhá daleko za Plutem, má dráhu skloněnou o 25 stupňů a podle prvních odhadů může patřit k největším ledovým světům, jaké známe. Unikalo pozornosti hlavně proto, že se skrývalo v přeplněné části oblohy.
Vidí to, co se k zemskému povrchu nikdy nedostane. Česko pomohlo postavit čtveřici unikátních teleskopů
29. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Na vrcholu ostrova La Palma stojí čtyři teleskopy, každý se zrcadlem širokým jako dva autobusy za sebou. Nehledí přímo do vesmíru, ale do zemské atmosféry, kde zachycují nepatrné modré záblesky, které vyvolává gama záření z nejbouřlivějších míst kosmu. V polovině října byla čtveřice slavnostně uvedena do provozu. Za jejich optickým systémem stojí z velké části čeští vědci.
Antihmota pod zámkem: proč fyzici zavřeli jediný pozitron do pasti chladnější než vesmír
28. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Antihmota zanikne, jakmile se dotkne obyčejné hmoty. Fyzikům z Northwestern University se přesto podařilo udržet jediný pozitron, antičástici elektronu, v pasti po celé měsíce a řídit jeho kvantové skoky. Chtějí ho porovnat s elektronem s nevídanou přesností. Pokud najdou rozdíl, může to vysvětlit, proč je vesmír z hmoty, a ne prázdný.
Záchranná mise selhala. Slavná observatoř Swift během pár týdnů shoří v atmosféře
27. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Americká družice Swift dvě desetiletí pozorovala nejmohutnější výbuchy ve vesmíru. Teď ji porazil nečekaný soupeř: zvýšený odpor vzduchu ve výšce stovek kilometrů, který způsobilo neobvykle aktivní Slunce. Komerční záchranná mise nevyšla a NASA 23. října oznámila konec provozu. Družice v nejbližších týdnech shoří v atmosféře.
Claude Code v roli astronoma: v datech dalekohledu TESS se objevil kandidát na planetu
10. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Nezávislý badatel s pomocí nástroje Claude Code objevil ve starých datech vesmírného dalekohledu TESS signál, který může patřit planetě o velikosti 1,4 Země. Krouží kolem hvězdy vzdálené 116 světelných let. Zatím jde jen o kandidáta. Rozhodne nové pozorování, které začne 31. října.
Měsíce roztříštěné na miliony kusů: skryté oceány přežijí i kosmickou katastrofu
3. 10. 2026
|
Miroslav Krajča
Vědci z Marylandské univerzity v počítači rozbíjeli ledové měsíce na miliony úlomků a sledovali, co se po jejich opětovném slepení stane s oceány pod ledem. Velké srážky podle nich o existenci oceánu nerozhodují. U velkých měsíců ho mohou posílit, u malých spíš oslabit. Nový oceán ale nevytvořily v žádné ze simulací.