Vesmír

V atmosféře Venuše se před lety objevilo něco, co astronomové dodnes nedokážou spolehlivě vysvětlit. Během pouhých 36 minut pozorování zachytil experimentální přístroj obří soustředné prstence, které obepínaly velkou část osvětlené strany planety. Běžnými metodami přitom nebyly vůbec vidět.

Mohla by vyspělá mimozemská civilizace využívat energii černých děr? Přestože podobná myšlenka zní jako ze sci-fi filmu, právě o ní loni debatovali špičkoví astronomové, fyzici i odborníci na umělou inteligenci (AI) během dvoudenního setkání na americkém MIT.

Čínskou raketu Long March-3B zasáhl blesk jen několik desítek sekund po startu a přesto úspěšně splnila svou misi. Neobvyklý okamžik zachytily kamery i diváci.

Mléčná dráha zřejmě vždy nebyla tak stabilní, jak jsme si mysleli. Podle nové počítačové simulace se celý disk postupně mohl v průběhu miliard let naklonit na bok vlivem dávných srážek s menšími galaxiemi.

V roce 2029 nastane výjimečná událost, kterou člověk zažije jednou za tisíciletí. Lidé budou moci vlastníma očima pozorovat asteroid Apophis. K Zemi se přiblíží na vzdálenost 32 až 33 tisíc kilometrů. To je méně než desetina vzdálenosti Měsíce. Dokonce podletí pod některými satelity. Kdyby byla planetka ve tvaru arašídu na kolizní dráze, mohla by zničit celé město.

Katastrofická sluneční bouře by mohla být mnohem silnější, než vědci dosud předpokládali. Naznačuje to nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA, podle kterého dosavadní odhady zkreslovala chybná měření. Pokud mají odborníci pravdu, lidstvo riziko extrémního kosmického počasí dlouhodobě podceňuje.