Čas na Měsíci ubíhá v důsledku slabší gravitace o něco rychleji než na Zemi. Z pozemského hlediska to můžeme vnímat jako zanedbatelnou odchylku, z toho vesmírného je ale dramatická. Synchronizace pozemského a lunárního času je klíčová pro budoucí mise k naší přirozené družici. S řešením přišli vědci z čínské Purple Mountain Observatory. 

Mezinárodní tým astronomů objevil v datech získaných během testu nově zprovozněné observatoře Very C. Rubinové v Chile neobvyklý asteroid. Rotuje s takovou rychlostí, že by měl být rozmetán do všech stran.  Tak se ale neděje. 

Čas Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vyprší až koncem desetiletí, éra soukromých kosmických stanic však začíná už s rokem 2026.

Mezihvězdný objekt 3l/ATLAS v prosinci proletěl nejblíže Zemi a zamířil mimo Sluneční soustavu. Přesto stále plní titulky médií.

Astronomové oznamují významný průlom: teleskop Hubble odhalil nový typ kosmického objektu, pojmenovaný Cloud-9 — hvězdami neosvícený, plynem bohatý mrak, jehož hmota je z většiny tvořena temnou hmotou, a který podle vědců představuje dlouhý čas očekávaný RELHIC — objekt, jenž částečně odpovídá teoretickým předpovědím o primordiálních stavebních blocích galaxií vznikajících krátce po Velkém třesku. Tento objev otevírá novou kapitolu ve zkoumání temné hmoty, raného vesmíru a evoluce galaxií v době, kdy světlo ze samotných hvězd ještě nevzniklo.

Umělá inteligence spotřebovává stále více energie a tradiční servery na Zemi zatěžují elektrické sítě i životní prostředí. Proto některé technologické týmy navrhují radikální řešení – přesunout datová centra na orbitu kolem Země, kde by solární energie byla téměř nepřetržitá a teplotní podmínky odlišné od pozemských. Tento ambiciózní koncept vyvolává vášnivou debatu mezi odborníky o tom, zda je to futuristická evoluce infrastruktury AI, nebo neefektivní a neudržitelný experiment.