Slunce 8. prosince 2025 vyvrhlo silnou erupci třídy X1.1, jednu z nejintenzivnějších v aktuálním slunečním cyklu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ji zachytil pomocí observatoře Solar Dynamics Observatory, která ukázala jasný výbuch energie na pravém okraji slunečního disku.

Astronomové objevili na Slunci obrovský komplex skvrn desetkrát větší než naše planeta. Shluk, který odpovídá tomu, co způsobil největší zaznamenanou sluneční bouři v historii, teď míří přímo na Zemi.

Na zdánlivě obyčejném kameni na povrchu Marsu se skrýval poklad, který nikdo nečekal. Když 899 kilogramů těžký rover Curiosity 30. května 2024 přejel skálu v řečišti Gediz Vallis, kámen se s prasknutím otevřel — a ze středu se vysypaly zářivé krystaly jasně žluté barvy. Ukázalo se, že jde o čistou elementární síru — první svého druhu, jaká byla kdy na rudé planetě nalezena. Objev zpochybňuje naše dosavadní představy o geologii Marsu a možná i o jeho minerálních zásobách.

Vědci z Hebrew University of Jerusalem právě rozmetali dlouho přijímaný předpoklad o tom, jak světlo ovlivňuje materiály — ukázali, že magnetická složka světla hraje aktivní roli při jeho šíření a interakci s hmotou. Nejde jen o drobnou korekci, ale o zcela nový pohled na základní fyzikální jev. Tento objev může mít zásadní důsledky pro optiku, spintroniku i kvantovou technologii.

Jde o jednu z největších záhad v kategorii UFO. V letech 1949 až 1957 pozorovali astronomové během jediné hodiny prostřednictvím observatoře Palomar v Kalifornii prchlivé záblesky připomínající hvězdy nebo uměle vytvořené družice. Jenomže žádné na oběžné dráze tou dobou ještě nebyly. Podle nové studie se nejednalo o astronomické úkazy.

Mezihvězdný objekt 3l/ATLAS obsahuje molekuly methanolu a kyanovodíku, plynů fungujících jako prekurzory komplexní organické chemie relevantní pro vznik života, tvrdí teoretický fyzik Avi Loeb. Mohl by podle něj na Zemi „zasít“ nový život mimozemského původu. Představuje však ale i hrozbu.