Vojáky padlé u Waterloo patrně rozemleli do hnojiva. Vědci se to chystají ověřit

23. 6. 2022 – 16:33 | Člověk | Pavel Jégl | Diskuze:

Vojáky padlé u Waterloo patrně rozemleli do hnojiva. Vědci se to chystají ověřit
Waterloo krátce po bitvě. Apokalyptický obraz místa, kde zahynulo na 50 tisíc vojáků. Neznámý autor, 1815. | zdroj: Profimedia

Moderní technika má potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, podle které většina kostí padlých vojáků z bitvy u Waterloo byla rozemleta na prášek na hnojivo

Byla to epická bitva, která se stala symbolem porážky. Připomínají ji filmy, literatura i název skladby, se kterou odstartovala kariéru skupina ABBA.

V červnu 1815 armáda císaře Napoleona I. utrpěla drtivou porážku od vojsk koalice evropských panovníků. Od té doby uplynulo 207 let, přesto dodnes není jasné, co se stalo s ostatky zhruba 50 tisíc vojáků, kteří v bahnitém terénu jižně od Bruselu padli.

Během posledních sta let se našlo pouze několik úlomků kostí a jedna jediná celistvá kostra. Patřila vojákovi, kterého zasáhla olověná kulka mezi žebra. Byl to Angličan, na polní lahvi měl vyryty iniciály C.B.

Hroby, které nikdo nenašel

Profesor Tony Pollard, který pracuje jako ředitel centra pro archeologii bojišť na Glasgowské univerzitě, shromáždil popisy a kresby bitevního pole od lidí, kteří ho navštívili hned po bitvě v roce 1815. Vypovídají o spalování těl a masových hrobech.

„Těla byla na některých místech pohřbívána po stovkách ve velkých jámách,“ cituje Pollarda deník The Guardian. Hromadné hroby však nikdy nebyly nalezeny.

Nenašel je ani Pollard. Místo bitvy několikrát se svým týmem navštívil a prováděl tam archeologický výzkum.

Poznatky z historických dokumentů přitom naznačují děsivý scénář. Podle Pollarda se Waterloo po bitvě stalo pro chudé obyvatele z okolí poutním místem. Padlé obrali o cennosti a užitečné předměty včetně zubů, které se použily na výrobu protéz.

Poté, co mrtvoly zetlely, vykradači hrobů sebrali kosti, rozdrtili je a přeměnili na moučku bohatou na fosfor, po které byla počátkem devatenáctého století mezi rolníky vysoká poptávka.

Pollard zmiňuje článek v listu London Observer z listopadu 1822. „Je jistě ojedinělým faktem, že Británie vyslala mnoho vojáků do bojů na evropském kontinentu a pak dovezla kosti jako obchodní artikl, který použila ke hnojení své půdy,“ píše se v něm.

Není to jediná novinová zmínka z dvacátých let devatenáctého století o dovozu lidských kostí z Waterloo. Některé články zmiňují stejné podezření u dalších bojišť, upozorňuje Pollard.

Hnojivo, mrchožrouti, orba...

Použití kostí vojáků k výrobě hnojiva zní věrohodně. Jejich zmizení z bojiště se však dá vysvětlit i jinými způsoby. Kevin Linch, odborník na napoleonské války z univerzity v Leedsu, v Guardianu vyslovil názor, že za zmizením značné části pozůstatků mohou stát také mrchožravá zvířata nebo orba.

Profesor Pollard se příští měsíc se svým týmem na místo bitvy vrátí. Bude tam pokračovat v archeologickém výzkumu pomocí nejmodernějších geofyzikálních technik, mimo jiné georadaru, který vysílá elektromagnetické vlnění podobně jako ponorkový sonar.

Zdroje:
Wikipedia, The Guardian

Nejnovější články