Výzkum zvuku Velkého třesku přináší překvapení ohledně polohy Země v rámci vesmíru

15. 7. 2025 – 15:56 | Vesmír | Miroslav Krajča | Diskuze:

Výzkum zvuku Velkého třesku přináší překvapení ohledně polohy Země v rámci vesmíru
vesmir | zdroj: ChatGPT

Rozpínání vesmíru se nechová tak, jak očekáváme. Různá měření dávají různá čísla – a vědci si marně lámou hlavu proč. Teď přichází s odvážným vysvětlením: Možná se nacházíme v obřím „voidu“, obrovské oblasti vesmíru s nižší hustotou hmoty. Tato hypotéza by mohla vyřešit dlouhodobý spor o rychlost rozpínání vesmíru a zároveň zpochybnit naše základní předpoklady o jeho rovnoměrnosti.

Co je to „Hubbleova konstanta“?

Hubbleova konstanta popisuje, jak rychle se vesmír rozpíná. Jenže existují dvě metody měření – a dávají jiná čísla:

  • Měření z reliktního záření (CMB) pomocí sondy Planck: 67,4 km/s/Mpc

  • Měření ze supernov a galaxií v blízkém vesmíru: 73 km/s/Mpc

Tento rozdíl je natolik výrazný, že ho už nelze svést na chybu měření. Někteří fyzikové dokonce navrhují, že to znamená novou fyziku. Ale existuje i jiné, jednodušší vysvětlení.

Žijeme ve prázdné části vesmíru?

Fyzik Indranil Banik z University of St Andrews a jeho kolega Vasileios Kalaitzidis navrhují ve své studii z roku 2025, že se nacházíme v obrovské prázdné oblasti– tzv. lokální void (arXiv:2501.17934v2).

Podle jejich modelu:

  • je tato oblast široká až 2 miliardy světelných let,

  • její hustota je o 20 % nižší než průměrná kosmická hustota,

  • světlo, které k nám přichází, se pohybuje skrze tuto méně hustou oblast rychleji, což vytváří iluzi, že se vesmír rozpíná rychleji, než tomu ve skutečnosti je.


Odkud se bere tato myšlenka?

Banik a Kalaitzidis analyzovali 20 let dat o baryonových akustických oscilacích (BAO) – zvukových vlnách z období krátce po velkém třesku, které ovlivnily rozložení hmoty ve vesmíru.

Když aplikovali model „void“, data lépe seděla. Statisticky byl jejich model s dutinouvíce než 100 milionkrát pravděpodobnější než model bez ní (LiveScience, 2025).


Znamená to, že jsme ve středu vesmíru?

Ne nutně. Tato „prázdnota“ může být výsledkem náhodného rozmístění hmoty. Je sice vzácná, ale ne nemožná. Ve velkém měřítku je vesmír plný filamentů, galaxií i prázdných bublin – a podle této teorie jsme jednoduše uvnitř jedné z největších z nich.

Zpochybnění kosmologického principu

Moderní kosmologie stojí na tzv. kosmologickém principu: předpokladu, že vesmír je na velkých škálách homogenní a izotropní (stejný všude a ve všech směrech).

Pokud ale skutečně žijeme v oblasti s ojediněle nízkou hustotou, pak:

  • naše měření nemusejí být reprezentativní,

  • modely vesmíru je třeba lokálně korigovat,

  • může být nutné předefinovat některé základní parametry kosmologie.

Skeptický pohled

Ne všichni odborníci s touto teorií souhlasí. Argumentují:

  • že rozdíl v měřeních může být způsoben neodhalenými systematickými chybami,

  • že void by musel být extrémně velký, aby vysvětlil pozorovaný rozpor,

  • že alternativní modely – např. proměnná temná energie – vysvětlují Hubbleovu tension jinak.


Shrnutí

Teorie lokální kosmické dutiny není nová, ale Banikova práce jí dává novou sílu – díky rozsáhlým datům, přesné statistické analýze a silné podpoře v BAO datech.

Pokud žijeme v prázdnotě, vysvětluje to mnohé. Ale zároveň to vyvolává otázky, které míří přímo ke kořenům našeho chápání vesmíru.

Zdroje:

Nejnovější články