Bezpilotní stroj X-37B, provozovaný americkou armádou, se na první pohled nejeví jako kdovíjak převratná technologie. Nejspíš to je i tím, že měří pouhých devět metrů na délku a jeho rozpětí je pouhých 4,5 metru. Nenese také žádného astronauta a jeho dosavadní mise nebyly nikdy odtajněné.

O skutečné povaze raketoplánu tedy téměř nic nevíme. Známo je třeba to, že naposledy letěl do vesmíru sedmého září 2017. Zůstal na oběžné dráze 780 dnů, ale netušíme, co tam dělal.

Od pantáty nepovedou dráty

Nová, již šestá mise X-37B, která měla začít v sobotu 16. května a pro nepřízeň počasí byla přeložena na neděli, je však jiná. Poprvé známe experimenty, které se během letu uskuteční. Nejzajímavějším z nich je nepochybně test, při kterém má být zachycena sluneční energie a vysílána na Zemi ve formě mikrovln.

Je to poprvé, co se má uskutečnit přenos energie mezi oběžnou dráhou a Zemí, byť se déle než půlstoletí mluví o možnostech kosmických elektráren. Mikrovlny byly testovány v omezených experimentech na Zemi – americké námořnictvo například loni provedlo ukázku přenosu energie pomocí laseru na vzdálenost 300 metrů. Ve vesmíru je však experiment tohoto typu novinkou.

Přesná povaha mikrovlnných pokusů na palubě X-37B je zatím neznámá. Lze ale tušit, že testovat se budou nízké hladiny energie. Vědce při tom bude zajímat, kolik energie se během přenosu ztratí – a zda se nestaví do cesty netušené jevy, třeba interakce s magnetickým polem Země.

zdroj: YouTube

Možný přínos této technologie je ohromný. Pokud by se podařilo zvýšit účinnost přenosu, mohlo by to znamenat příchod kosmických solárních elektráren. Obří kolektory vybudované na geostacionární oběžné dráze by mohly zásobovat Zemi energií po 24 hodin denně.

Možnost přenášet energii bezdrátově by mohla znamenat i konec tradiční přenosové sítě. Vesmír a mikrovlny by se staly novou přenosovou sítí. 

Letadla napájená z vesmíru

Americké letectvo přitom zajímá také možnost dálkového napájení bombardérů.

Nenechte se mýlit, elektrické motory, které by mohly pohánět letouny, již existují. Například minulý týden tým univerzity ve Wu-chanu představil prototyp motoru, který by mohl pohánět letoun pomocí plazmy vytvořené v trysce motoru. Není k tomu potřeba ani kapka fosilního paliva – je k tomu však nutná elektřina.

V současnosti nemáme rozumné metody, jak si sbalit energii na cesty. Pokud by ale bylo možné předávat letounům elektřinu na dálku, mohli bychom se dočkat třeba dronů, které můžou ve vzduchu vydržet týdny či měsíce.

Šestá mise armádního raketoplánu bude každopádně zajímavá.

X-37B na přistávací ranveji | zdroj: Profimedia