Jeho mozaikový snímek na náhledové fotografii zabírá oblast 340 světelných let a teleskop ho pořídil infračervenou kamerou NIRCam. V plném rozlišení si ho můžete prohlédnout na webu Evropské vesmírné agentury (ESA).

Na fotografii vidíte mlhovinu 30 Doradus, rozlehlý oblak prachu a plynů v galaxii Velké Magellanovo mračno. Tato mlhovina je od nás vzdálena 161 tisíc světelných let. Pro její typická prachová vlákna připomínající nohy pavouka se jí říká Tarantule.

Výlet do vesmírné školky v Tarantuli

Co je ale podstatné, snímek zachycuje tisíce dosud neviděných mladých hvězd v oblasti, které se říká vesmírná školka. Dopraví vás do ní působivé video, které sestavila ESA.

Mladé hvězdy na snímku září bleděmodře. Některé, jak je patrné, se ještě nestačily vynořit z prašného zámotku mlhoviny, byť si v něm už hvězdným větrem vyřezávají své dutiny.

Na všech dosud pořízených fotografiích byly hvězdy ve vesmírné školce zahaleny v proudech prachu a plynů, které rozbrázdila „nedávná“ exploze supernovy NGC 2060. NIRCam je zachytila jako první díky svému vysokému rozlišení na vlnových délkách blízkých infračervenému záření.

Poklad pro astronomy

Dál od oblasti jádra horkých mladých hvězd získává chladnější plyn rezavou barvu, což astronomům naznačuje, že mlhovina je bohatá na složité uhlovodíky. Tento hustý plyn je materiálem, z něhož se budou tvořit hvězdy.

Z hmotných hvězd smetá vítr plyn a prach, jeho část se nahromadí a pomocí gravitace se z něj rodí nové hvězdy.

Snímek je pokladem pro astronomy, kteří použili dva Webbovy spektrografy, aby se blíž podívali na oblast vesmírné školky, určili chemické složení nejjasnější starší hvězdy vlevo nahoře od kupy mladých hvězd a v horní části dutiny mlhoviny. Z této informace by měli vyčíst stáří mlhoviny a také to, kolik generací zrození hvězd nejstarší hvězda už zažila.