Mikroplasty jsou všude kolem nás. Nacházejí se v potravinách, přírodě i ve vzduchu. Žijeme vlastně v době plastové.

Každou hodinu vdechneme v průměru 16 kusů mikroplastů. Za týden jich je tolik, že by to stačilo na celou platební kartu.

Kam ale tyto částečky míří poté, co je vdechneme? Na tuto otázku se snažila odpovědět studie publikovaná v časopise Physics of Fluids.

Kde hledat mikroplasty?

Autoři studie vytvořili model ukazující, jak a kde se mikroplastové částečky hromadí v horních dýchacích cestách.

Vědci z týmu Mohammada Islama z Technologické univerzity v Sydney vytvořili pro výzkum pohybu mikroplastů v našem těle model počítačové dynamiky tekutin. Model simuloval přesun částeček plastů různého tvaru i velikosti v horních cestách dýchacích za různých podmínek dýchání.

Je zjevné, že část plastových částeček zase vydechneme, nebo vyloučíme. Výsledky zmíněné studie ale naznačují, že některé částice se mohou hromadit v nosní dutině a zadní části krku, které se říká orofarynx.

„Rychlost proudění částic, jejich setrvačnost i naše anatomie ovlivňují usazování mikroplastů a zvyšují koncentraci jejich usazenin v nosních dutinách a v oblasti orofaryngu,“ píší vědci ve studii.

Vyšší rychlost proudění ve studii podle předpokladu vedla k menší akumulaci mikroplastů, zatímco větší velikost částic vedla ke zvýšenému ukládání.

Výzkumníci se teď chystají zkoumat, jak se mikroplasty pohybují v našich plicích a jak to ovlivňují vlastnosti prostředí, zejména teplota a vlhkost.

Nynější studie vědců působících v Austrálii, která modelovala pohyb mikroplastů, poslouží dalšímu výzkumu, jehož cílem bude podrobný výzkum usazování mikroplastů v našich tělech. Nyní je zřejmé, že jedním z míst může být právě nosní dutina a orofarynx.

„Komplikovaný a asymetrický anatomický tvar dýchacích cest i složité chování toku v nosní dutině a orofaryngu způsobuje, že se mikroplasty usazují právě v těchto oblastech,“ říká Islam v rozhovoru pro žurnál IFL Science.

Neviditelná hrozba

Samotné mikroplasty byly uvnitř lidí odhaleny teprve v loňském roce. Ve studii publikované v magazínu Environment International je výzkumníci zjistili u téměř 80 procent testovaných lidí. Nejmenší měřily 0,7 mikrometru. Byly tedy menší než nejmenší buňky v našem těle.

„Miliony tun těchto mikroplastových částic byly nalezeny ve vodě, vzduchu a půdě,“ upozorňuje Islam v IFL Science. „Světová produkce plastů přitom pořád roste a hustota mikroplastů v ovzduší se výrazně zvyšuje.“

Dosud není jasné, jaký vliv na náš organismus tyto částečky mají. Nelze vyloučit, že s mikroplasty mohou být spojená některá obtížně vysvětlitelná onemocnění.