Slunce ubralo na jasu. Blíží se snad doba ledová?

27. 5. 2020 – 23:41 | autor: Ladislav Loukota | komentáře:

Slunce ubralo na jasu. Blíží se snad doba ledová?
Amatérský astronom pozorující zatmění Slunce | zdroj: Profimedia.cz

Životadárné Slunce snižuje svou aktivitu. Mění se jeho magnetické pole, což může být patrné i na Zemi.

 

Nastává období slunečního minima – a v příštích měsících a letech bude pokračovat. Máte se čeho bát? Anebo se radovat z toho, že tento jev zastaví, nebo aspoň zpomalí, globální oteplování?

Ani jedno, ani druhé. Ostatně solárních minim jste už zažili několik, aniž byste o tom patrně měli potuchy.

Jaké tedy tento jev bude mít důsledky?

Na vině byly sopky

Solární minimum, jak jeho název napovídá, je obdobím nižší sluneční aktivity. Je to jev spojený s přepólováním magnetického pole Slunce. V tomto období mizí sluneční skvrny, významný projev aktivity hvězdy, a především – snižuje se sluneční jas. Jenže v míře pro obyvatele planety stěží postřehnutelné.

Jeden sluneční cyklus, během něhož nastane solární minimum a maximum, trvá zhruba jedenáct let. Minulé sluneční minimum bylo v roce 2009.

zdroj: YouTube

V minulosti bývala snížená aktivita Slunce občas spojena i s nástupem chladnějšího podnebí. Platí to třeba o Maunderovu minimu mezi léty 1645 až 1715 nebo minimu Daltonovu od roku 1790 do roku 1830, které bylo korunováno "rokem bez léta".

Z dobových záznamů víme, že po dobu Maunderova minima nebyly na Slunci pozorovány žádné sluneční skvrny. To naznačuje i existenci nějakého delšího cyklu proměn slunečního magnetismu, při němž může být útlum dlouhodobý.

Dnes však je jasné, že na ochlazení během zmíněných solárních minim měly nejspíš větší vliv jiné jevy než činnost Slunce. "Rok bez léta" v roce 1816 během Daltonova minima nastal především kvůli erupci indonéské sopky Mount Tambora.

solar-minimum Solární maximum s viditelnými eurpcemi (vlevo) a solární minimum, kdy je Slunce klidné | zdroj: Profimedia.cz

Vyvržené částečky vulkanického popela v atmosféře snížily sluneční svit dopadající na Zemi ve větší míře než sluneční minimum.

Ochlazení nastat může, ale…

Vzhledem k tomu, že také dvě poslední minima byla hlubší než v minulém století, se někteří lidé obávají, že spíš, než globálního oteplování bychom se kvůli pasivnějšímu Slunci měli bát další doby ledové.

Nová doba ledová vskutku nastat může. Spíš ale kvůli nevypočitatelným sopkám než periodickému Slunci.

Dlouhodobě platí, že sluneční jas se zvyšuje. Během příští miliardy let by Slunce mělo přidat na jasu 10 procent, což bude mít devastující vliv na pozemský život.

Mezitím může v kratších intervalech nastat i pokles sluneční činnosti. Z toho, co dnes víme o slunečním minimu, jsou ale na naší planetě jiné jevy, které jsou schopny oteplení či ochlazení ovlivnit ve vyšší míře než Slunce.

Slunce bude každopádně vycházet ráno dál. Tak, jak o tom v roce 1969 zpívali Beatles.

zdroj: YouTube

Nejnovější články