Očkovací látku proti astmatu označenou IL-4/IL-13 společně vyvíjejí výzkumníci v několika francouzských institucích.

Látka může pomoct stovkám milionů lidí, kteří jsou astmatem celosvětově postiženi. V Česku jich lékaři evidují na 900 tisíc a jejich počet stále roste. Na akutní těžké astma jich ročně kolem stovky zemře.

„Naším cílem je vytvořit metody prevence pro populaci ohroženou těžkými formami astmatu,“ říká člen výzkumného tým, pneumolog Laurent Guilleminault.

Projevy astmatu se dají léčit protilátkovými koktejly, jakým je třeba dupilumab, který bývá účinný při zmírňování příznaků choroby. Takové látky je však nutné podávat dlouhodobě, je to komplikované a drahé.

Dupilumab obsahuje protilátky, které blokují dvojici imunitních molekul IL-4 a IL-13. Běžně jsou tyto molekuly pro imunitu prospěšné. Jejich přehnaná reakce se však podílí na tom, že tělo vyvolá zánětlivou reakci v dýchacích cestách bránící průchodu vzduchu.

Zmíněné imunitní molekuly by podle odhadů výzkumníků mohly být spoluodpovědné za vznik astmatu u 50 až 70 procent pacientů.

U myší funguje

Experimentální vakcína nasazená při testech na myších a vyvinutá vědeckými týmy společnosti Infinity, Pasteurova ústavu v Paříži a francouzské biotechnologické společnosti Neovacs vytváří protilátky neutralizující zmíněné molekuly IL-4 a IL-13.

Účinek se u 90 procent hlodavců projevil po šesti týdnech od první injekce. Ochrana přetrvala rok, její účinek ale klesal, na konci sledovaného období mělo dostatečně vysoké hodnoty protilátek 60 procent hlodavců.

To naznačuje, že molekuly IL-4 a IL-13 lze dlouhodobě neutralizovat, byť by pacienti museli čas od času podstoupit přeočkování. Výhodou by však byly delší intervaly mezi injekcemi než v případě tradiční léčby koktejly protilátek.

Kromě neutralizace klíčových molekul chránila snížená míra IL-4/IL-13 hlodavce i před alergickými reakcemi. Výzkumníci myším podali extrakty z roztočů, jednoho z nejběžnějších lidských astmatických alergenů. Při tom se ukázalo, že očkované myši měly významně slabší reakci než myši neočkované.

Stříbrná kulka, nebo slepá ulička?

Pilotní studie dává naději, ale nezaručuje, že vakcína bude stejně působit také na lidi a že se stane pověstnou stříbrnou kulkou v boji s astmatem.

Kritici výzkumu namítají, že očkování proti alergii (tedy přehnané reakci vlastní imunity) je rizikové. Tělo se při něm vlastně učí neutralizovat složky vlastního organismu, nikoliv vnějšího narušitele, jako je tomu například u očkování proti covidu.

Astma je však příliš rozšířeným onemocněním na to, aby hledání účinné léčby přestalo, kdyby se ukázalo, že chystaná vakcína je slepou uličkou.