Jakou rychlostí se šířily epidemie, když se ještě nelétalo?

Jakou rychlostí se šířily epidemie, když se ještě nelétalo? Dřevorytina Londýna zasaženého ve čtrnáctém století epidemií dýmějového moru | zdroj: Profimedia.cz

Nejhorší epidemie, která ve středověku postihla Evropu, postupovala ve srovnání s nynějším koronavirem pomalu. Nepoháněly ji tryskové  motory. Byla ale nezadržitelná.

Epidemie virové choroby covid-19 způsobená koronavirem SARS-CoV-2 se rozšířila po světě s rychlostí, na kterou byla málokterá země schopna reagovat. Je to přičítáno globálnímu obchodu a zejména – letecké dopravě.

Epidemie se však šířily z kontinentu na kontinent už ve středověku – a bez moderních dopravních prostředků. Během morové nákazy ve čtrnáctém století bylo nicméně tempo postupu nákazy pomalejší.

Smrt připlula na lodích

Epidemii dýmějového moru, známého jako černá smrt, vyvolala v letech 1347 až 1353 bakterie Yersinia pestis. Přenašečem nákazy byly infikované blechy, které se do Evropy dostaly nejčastěji na italských obchodních lodích.

Po moři se tehdy epidemie šířila rychlostí 24 mil denně, to je téměř 40 kilometrů. Poté, co dorazila na pevninu, její tempo zpomalilo na 1,5 kilometru za den.

Dalo by se usuzovat, že šíření na souši mohlo být snadno zastavitelné. Avšak jakmile mor postihl nějaké město, což vzhledem k týdenní inkubační době znamenalo, že tam je nějaký čas přítomný, dali se lidé před nemocí, hladem a násilím na útěk. A tak šířili chorobu dál.

zdroj: YouTube

V našich zemích je stále s morovou epidemií skloňován jako počátek šíření rok 1347, kdy choroba dorazila do dnešní Itálie. Mongolské hordy ji přitom do východní Evropy zavlekly už v roce 1346.

… anebo přijela hedvábnou stezkou

Černou smrt však s sebou po souši přitáhli nejen nájezdníci, ale i obchodníci postupující hedvábnou stezkou.

V dnešním Kyrgyzstánu byla epidemie na postupu již v roce 1338. První zprávy o vypuknutí moru nicméně pocházejí z Číny z počátku roku 1330. Jako první zasáhl dnešní čínskou provincii Chu-pej, odkud se rozšířil i současný koronavirus.

To znamená, že ve čtrnáctém století trvalo 17 let, než morová epidemie, která měla původ v Asii, naplno propukla v Evropě. V současnosti to nemoc covid-19 dokázala za necelé čtyři měsíce.

Na poměrně zalidněnou Evropu měla epidemie moru devastující dopad. Většina historiků se přiklání k tomu, že zemřela třetina tehdejší populace. Počet obyvatel klesl ze 75 na 50 milionů.

Covid-19 má na kontě v Evropě desítky tisíc mrtvých. Zatím se ho nepodařilo zastavit.