Na první pohled vypadá jako běžný les, ve skutečnosti to však je jeden gigantický organismus. Dokonce nejtěžší živý organismus na planetě Zemi.

Říká se mu Pando. „Stromy“, z nichž se tento „les“ skládá, jsou vlastně větve jediného stromu. Na 47 000 kmenů – výmladků – vyrůstá ze společného kořenového systému a všechny mají identické DNA.

Své jméno tento topol osikovitý (Populus tremuloides) získal z latinského výrazu pro „rozprostírání se“. U břehu Rybího jezera (Fish Lake) v americkém Utahu se rozkládá na ploše 40 hektarů.

Existují houby, které zabírají větší plochu. Ale Pando s váhou 6 000 tun je rekordmanem co do hmotnosti.

Výzkumníci odhadují, že existuje nejméně 12 000 let. Někteří stáří megastromu odhadují dokonce na 80 000 let. Jeho čas se nicméně může chýlit ke konci.

Když Pando mluví

Skupina amerických botaniků a ekologů „Friends of Pando“ (Přátelé Panda) teď ve snaze upozornit na horšící se stav stromového obra zveřejnila unikátní nahrávku zvuků, které Pando vydává.

Nahrávka vznikla, když zvukový umělec Jeff Rice vložil hydrofon do dutiny jednoho z výmladků a zavedl ho ke kořenům stromu. Neočekával, že uslyší mnoho. Byl však překvapen.

 „To, co slyšíte, je zvuk milionů listů v lese, které vibrují stromem a procházejí větvemi dolů do země,“ cituje Ricea při jeho prezentaci nahrávky deník The Guardian

Hydrofon také zachytil údery při poklepání na větev vzdálenou 90 metrů, ačkoli zvuk nebyl na tuto vzdálenost vzduchem slyšitelný. To potvrzuje, že kořenový systém Panda je propojený.

„I když to začalo jako umění, vidíme obrovský přínos pro vědu. Vítr převedený na vibrace, tedy na zvuk, který putuje kořenovým systémem, by mohl nedestruktivním způsobem odhalit vnitřní fungování rozsáhlého skrytého hydraulického systému Pando,“ upozorňuje Rice.

(Hydrofony nepotřebují ke svému fungování jen vodu. Dokážou zachytit vibrace i z povrchů, jakým jsou kořeny.)

Nahrávka je součástí snahy ekologů z Friends of Pando upozornit na alarmující chátrání celého organismu. Lidská činnost, včetně kácení a vybíjení predátorů, kteří snižují počet býložravců poškozujících strom, nahlodává stav ikonického organismu.

„Naše zjištění jsou dráždivá. Plánujeme využít získané údaje jako základ pro další studie o pohybu vody, o tom, jak spolu souvisí pole výmladků, o hmyzích koloniích a hloubce kořenů, o nichž dnes víme tak málo,“ říká Lance Oditt, zakladatel Friends of Pando.

Třesoucí se obr

Na horšící se zdraví Panda upozornila i dříve publikovaná studie. Dospěla k závěru, že se neobnovuje tak, jak by měl.

V roce 2018 výzkumníci hodnotili 65 částí organismu, které byly v různé míře vystaveny lidskému úsilí o ochranu. Některá místa, kde se Pando rozkládá, byly obehnány plotem, v jiných se odstraňovaly keře a selektivně kácely výmladky. Jiné zůstaly nedotčené.

Výsledky ukázaly, že na většině studovaného území se vůbec nevyskytují mladé nebo středně staré výmladky a celkový stav ekosystému se zhoršuje.

„Jsou dny jedinečného organismu dny sečteny? O to víc bychom měli naslouchat třesoucímu se obrovi, dokud se ještě s námi může podělit o svá tajemství,“ píše magazín Science Alert.