Leckdo si myslí, že emise skleníkových plynů, které pocházejí z lidské činnosti – ze spalování fosilních paliv – jednoduše vyřešíme tím, že vysadíme víc stromů. Stromy prastarou technologií fotosyntézy spotřebují část významného skleníkového plynu oxidu uhličitého a globálnímu oteplování bude navždy konec.

Taková představa je však příliš jednoduchá. Nejnověji na to upozorňuje studie mezinárodního týmu, na které se podílelo pět desítek vědeckých týmů včetně skupiny Mikrobiologického ústavu české Akademie věd a jejíž výsledky byly publikované v prestižním magazínu Nature.

Když stromy umírají...

Živé stromy pohlcují kvanta oxidu uhličitého z atmosféry. O osudu tlejícího dřeva mrtvých stromů v globálním koloběhu uhlíku se však dosud vědělo jen málo. Rozklad dřeva a recyklace živin, přitom patří k nejdůležitějším procesům, které v lesích probíhají, píše se na webu Akademie věd.

Výzkumné společenství teď poprvé určilo roční příspěvek mrtvého dřeva ke globálnímu koloběhu uhlíku. Kromě toho vědci ve studii, na které pracovali tři roky, spočítali, jakou mírou se na jeho rozkladu podílí hmyz.

Na 55 lesních místech na šesti kontinentech vědci rozložili dřevo více než 140 druhů stromů, aby posoudili vliv klimatu na rychlost rozkladu. Polovina dřeva byla umístěna v síťových klecích. Tyto klece zabránily hmyzu, aby se podílel na rozkladu, a pomohly určit jeho podíl na rozkladu dřeva.

„Experimentální data umožnila konsorciu modelovat roli, kterou hraje mrtvé dřevo v globálním koloběhu uhlíku,“ cituje magazín Akademie věd Petra Baldriana, vedoucího Laboratoře mikrobiologie životního prostředí Mikrobiologického ústavu.

Z dat, které získali, vědci odhadli, že z mrtvého dřeva se ročně celosvětově uvolní 10,9 gigatun uhlíku. Část toho uhlíku se přitom absorbuje do půdy, další část se uvolňuje do atmosféry. Množství uhlíku uvolněného z mrtvého dřeva je přitom srovnatelné s celosvětovými emisemi z fosilních paliv.

Mrtvé dřevo představuje skladiště uhlíku zejména v neobhospodařovaných lesích. Získané údaje ukazují, že rychlost rozkladu a podíl hmyzu jsou velmi závislé na klimatu a s rostoucí teplotou se zvyšují. Vyšší množství srážek urychluje rozklad v teplejších oblastech a zpomaluje jej v oblastech, kde jsou teploty nižší.

„Studie dokládá význam hub a hmyzu při obratu mrtvého dřeva. rozmanitosti hmyzu v důsledku globálních změn se ukazuje, že změna klimatu má potenciál významně ovlivnit rozklad dřeva, a tím i globální bilanci uhlíku,“ upozorňuje Petr Baldrian.

Také váš dřevěný stůl zadržuje uhlík

A jak to je v případě člověkem obhospodařovaných lesů, které v Česku i Evropě převažují?

Dřevěné výrobky, které vzniknou z pokácených a zpracovaných stromů dál uhlík uchovávají. Uhlík je v nich vázán dlouho po konci života stromu. Dřevěné stavby a dřevěné výrobky tak vlastně chrání životní prostředí, protože pohlcují a uchovávají množství uhlíku.

Ne však navěky. Výrobek ze dřeva se nakonec rozloží nebo spálí a uhlík se vrátí do přírodního koloběhu.