'Zdravotní procházka' nemusí být vždy zdraví prospěšná

- Člověk autor: red

Lékaři k posílení a udržení zdraví doporučují alespoň půl hodinky fyzického pohybu denně, u starších lidí stačí i obyčejná procházka. Studie britských vědců však nyní ukázala, že někdy může být naopak škodlivá a mít negativní vliv na plíce a srdce. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Jestliže se procházejí po frekventovaných ulicích, mají procházky negativní vliv na plíce, srdce a koronární tepny, a to hlavně v tom případě, že dotyčná osoba trpí dýchacími potížemi nebo kardiocirkulačními poruchami. Naopak chůze v parcích nebo v pěších zónách je prospěšná a příznivý efekt trvá více než den. 

Při výzkumu zveřejněném na stránkách časopisu The Lancet britští vědci vybrali 119 osob starších šedesáti let, z nichž 40 se těšilo dobrému zdraví, 40 mělo chronickou bronchitidu a 39 ischemickou chorobu. Polovina z nich se měla procházet dvě hodiny po Oxford Street, hlavní dopravní tepně Londýna, zatímco druhá skupina chodila po Hyde Parku.

Několik týdnů poté se obě skupiny znovu vydaly na tutéž procházku. Výzkum ukázal, že zdravým osobám, které se procházely dvě hodiny po Hyde Parku, se zvýšila kapacita plic o 7,5 procenta a o pět procent se zpomalil srdeční rytmus. Tento efekt přetrval až 26 hodin.

Po dvou hodinách záchvaty kašle kvůli jemnému prachu

Procházka po Oxford Street zvýšila u zdravých osob srdeční rytmus o sedm procent, ale na plíce neměla žádný trvalejší vliv. U nemocných osob to bylo horší: po dvouhodinovém chození po této rušné tepně dostávaly záchvaty kašle, zánět sliznice a obtížně se jim dýchalo.

"Náš výzkum potvrzuje negativní vliv jemného prachu a dalších znečišťujících látek na zdraví. Vyplývá z něho, že je třeba být opatrný i při fyzických aktivitách, které jsou považovány za zdravé," vysvětluje autor studie Fan Chung z Institutu zdraví srdce a plic při Královské univerzitě v Londýně.

"Dieselové motory a další zdroje jemných prachových částic a oxidů dusíku by měly být ve městech zakázány, jak to právě mají v úmyslu v Londýně a v Paříži, kde stále více sázejí na veřejnou dopravu a elektromobily," vysvětluje epidemioložka Carla Anconová.

Její nedávná studie z Říma ukázala, že tu loni z důvodu znečištění zemřelo předčasně 1560 osob, dalších 960 zemřelo na koronární příhodu a 168 na rakovinu plic.

Smrt kvůli nedostatku zeleně

V téže studii klade Anconová úmrtí téměř tisícovky osob za vinu nedostatku zeleně. "Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby měl každý obyvatel města zelený prostor do vzdálenosti nanejvýše 300 metrů od místa bydliště. Zeleň totiž chrání před znečištěním a stimuluje fyzickou aktivitu. V našich městech tomu však tak není. I v tak zelené metropoli jako je Řím, kde zeleň pokrývá 42 procent plochy města, se jen polovina obyvatel může těšit zeleným prostorem o nejméně 5000 metrech čtverečních v dosahu 300 metrů od svého bydliště," uvádí Carla Anconová.

Správné urbanistické volby, pokud jde o dopravu a zeleň, mohou v našich znečištěných městech učinit pro jejich obyvatele více než léky.

Tagy: zdraví a životní styl věda a poznání vědecký výzkum a studie

Zdroje: ČTK,Corriere della Sera