Rychlost, jakou na Zemi taje led, nabírá na obrátkách. Ročně se ho z planety vytratí více než bilion tun.

Výzkumný tým z univerzit v Leedsu, Edinburghu a Londýně i datových specialistů ze skupiny Earthwave dospěl k závěru, že mezi lety 1994 a 2017 roztálo na planetě 28 bilionů tun ledu.

To se podle vědců vyrovná 100 metrů vysokému ledovci pokrývajícímu území celé Británie. V případě Česka by tento ledovec byl třikrát silnější.

Sever taje rychleji

Univerzitní studie, založená na satelitních snímcích a publikovaná v žurnálu Cryosphere, doložila, že zatímco v devadesátých letech minulého století ročně ubývalo kolem 0,8 bilionu tun ledu, v roce 2017 to bylo už 1,3 bilionu tun. Tání tedy zrychlilo o 38 procent.

Tempo tání přirozeně není všude stejné. Na severní polokouli, na kterou připadá 58 procent ztráty ledu, je výrazně vyšší než na jižní, což je dáno tím, že kolem severního pólu, na rozdíl od pólu jižního, není pevnina.

Během třiadvaceti studovaných let v oblasti Arktidy zmizelo 7,6 bilionů tun ledu. Projevuje se to na místním biomu - živočichové navyklí na existenci velkých ledových ker jsou nuceni stále více bojovat o přežití ve vodě, a zvyšuje to i riziko záplav v pobřežních oblastech jinde ve světě.

"Ačkoliv o led přichází každý světový region, který jsme studovali, Arktidu a Grónsko postihlo tání nejvíce," sdělil ke studii její vedoucí Thomas Slater a upozornil: "Tempo tání momentálně následuje nejhorší klimatický scénář."

Voda, samá voda

Výzkumníci připomínají, že tání se bude zrychlovat s tím, kolik ledu ubývá. "Čím více ubývá ledovců, tím více sluneční energie je pohlcováno oceány a atmosférou," řekla spoluautorka studie Isobel Lawrencová. "To je důvod, proč se Arktida tak rychle otepluje."

Důsledkem tání jsou a budou zvyšující se hladiny oceánů a moří. Odhaduje se, že při každém centimetru, o který vystoupí hladina, hrozí několika milionům lidí vysídlení z nízko položené domoviny.